Všechna  sláva  Šrí  Guruovi  a  Šrí  Gaurangovi

Prostředí (3)

25. dubna 2010 v 23:43 | Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév–Gósvámí |  ČLÁNKY
Druhá kapitola z knihy "Láskyplné hledání ztraceného služebníka" (pokračování)
SM

Bůh a Jeho lidé

Naše niterné bohatství můžeme objevit jen s pomocí sádhua[1], gurua a Písem. Měli bychom to vše vnímat jako nektar, ale my jsme mezi tento nektar a nás postavili zeď a ochutnáváme jed, myslíce si jak je to užitečné. Měli bychom myslet takovým způsobem, abychom neobviňovali ostatní a to je ve skutečnosti pravda. My sami jsme zodpovědní za naši nemilost, za náš pokleslý stav. A podobně, na cestě k sebezdokonalování se musíme učit kritizovat sebe a oceňovat okolí. Oceňovat bychom měli především Kršnu a Jeho oddané, a pak ostatní. On nedal nikomu pravomoc, aby nám škodil. Když se to tak jeví, je to jen povrchní a zavádějící. To, že kdokoliv může komukoliv škodit je omyl. To je skutečné jen v povrchní sféře. To samozřejmě neomlouvá ubližování druhým ani neignoruje utlačování, ale z absolutního hlediska žádná škoda neexistuje. Když dosáhneme nejvyšší stupeň oddanosti uvidíme, že vše je přátelské a naše chápaní bylo chybné. Byla to miskoncepce.
Miskoncepce, mája, znamená: to co není (mriyate anaya). Když je vše měřeno z hlediska sobeckosti a ne z hlediska univerzálního zájmu - to je příčinou všech našich potíží. Postupně si musíme uvědomit: "Můj úhel pohledu vycházel ze sobeckého, nikoliv z absolutního stanoviska. Proto trpím. Avšak nyní jsem pochopil, že můj zájem je zahrnut v absolutním zájmu." Existuje jedno staré rčení: "Špatný dělník se hádá se svým nářadím." Podle naší karmy vytváříme prostředí. To co obviňuji bylo vytvořeno mou vlastní karmou. Když se najím, jako přirozená reakce se dostaví výkaly. Bylo by pošetilé obviňovat výkaly za to, že se objevily. Je to jen důsledek mého jezení. Podobně, jsem jednal různými způsoby a karmickým výsledkem je nyní mé současné prostředí. Hádání se s reakcemi našich vlastních špatných skutků je tudíž zbytečným plýtváním energie.
Rada Šrímad-Bhágavatamu by měla být za všech okolností naším vedoucím principem. Cokoliv k nám přichází je Jím schváleno, vše je pod Jeho dohledem, takže to musí být v pořádku. Vše je dokonalé. Jediná nedokonalost je v nás a proto bychom se měli snažit s veškerou energií vykonávat svou povinnost. Zakrátko se vymaníme ze všech potíží. To je klíčová rada Šrímad-Bhágavatamu.

Oči našich ochránců

Prostředí není mrtvé - bdí nad ním dozorce. Tak jako je slunce nad našimi hlavami, tak bdí nad každým skutkem oči našich ochránců. Toto přirovnání nám dává Rg Veda: Om tad visno paramam padam sada pasyanti suraya diviva caksur atatam. Ke každé povinnosti bychom měli přistupovat s vědomím: "Oči mého ochránce mě vždy pozorně sledují, vidí vše co dělám a co se mi děje. Nemusím si dělat starosti s prostředím nebo okolnostmi."
Bhágavatam tedy praví: "Nestarej se o prostředí. Vykonávej svou povinnost. Soustřeď se plně na to co děláš a záhy budeš vysvobozen z černé schránky ega a připojíš se k univerzálnímu proudu tance, zpěvu a radosti. Získáš vstup do líly neboli zábav Pána."
Všichni trpíme kvůli separátnímu zájmu - srážka a reakce, dobro a zlo, radost a bolest, štěstí a neštěstí - ale v duchovní říši je vše vědomé a naplněné štěstím. Tedy nejen že se vyžaduje naprosté sebezapomnění, ale měli bychom vzývat dobrou vůli Pána. Musíme se ponořit do toku dobré vůle Pána. To je Vrndávana.

Naši ochránci říkají: "Dělej to," a my se podle našich schopností máme snažit vykonávat jejich nařízení. To co řekli pochází skutečně od Kršny. Když to přijmeme, a čím víc se snažíme vykonávat jejich nařízení, tím větší prospěch získáme. Šrímad-Bhágavatam, Bhagavad-gíta, Védy, Upanišady a mnoho představitelů, jenž reprezentují božskost nám pomáhají vrátit se zpět do našeho skutečného domova. V současnosti se nacházíme na různých stupních vědomí separátního zájmu, ale naši ochráncové se snaží vzít nás do vyšší sféry dynamického pohybu, líly, do zábav Kršny.

Nepřítel ego - skutečné ego

Zde je vše pouhým odrazem dokonalého světa. Tam se původně nachází vše, zahrňujíce všechny druhy služby, zde však máme pouze zvrácený odraz. Vzdávajíce se tohoto světa rozmanitosti, bychom se však neměli pokoušet ponořit se do sféry ne-vědomí, kde bychom nemohli cítit radost či bolest. V současnosti jsme pod vlivem našeho nepřátelského ega. Skutečné ego existuje v duchovním světě. Tam lze najít plný zážitek, který je plný krásy a kouzla.
Vědomí Kršny znamená plně rozvinutý teizmus, což znamená, že můžeme rozvinout vztah s nekonečným až do vztahu manželského. To vše, co nám pomáhá a vede nás správným směrem lze skutečně najít v duchovním světě v tom nejčistším a nejtoužebnějším postavení. To co nacházíme zde je pouhý stín, černá napodobenina. Avšak realita znamená plně rozvinutý teizmus - vědomí Kršny - kde nekonečno zahrnuje celé konečno. Nekonečno sestupuje aby přivítalo, plně obejmulo konečno - to je Vrndávana. A to je plně rozvinutý teizmus - prostřednictvím vědomí Kršny může jedna zanedbatelná část konečna zakusit blažené objetí celého nekonečna. A ve Vrndávaně není opomenut ani jeden koutek. Každé zrnko písku, každé stéblo trávy, je plně zastoupeno jako osobnost. Zde, nemluvě o zrnku písku, je mnoho věcí bezvýznamných. Ale ve Vrndávaně je o všechny pečováno. Nic není opomenuto. To je plně rozvinutý teizmus. To je vysvětleno v Šrímad Bhágavatamu (10.21.5):

varhapidam nata-bara-vapuh karnayoh karnikaram
bibrad vasah kanaka-kapisam vaijayantim ca malam
randhran venoradhara-sudhaya purayan gopavrndair
vrndaranyam sva-pada-ramanam pravisad gita-kirtih

Šukadeva Goswámí vyjevil Paríkšit Mahárádžovi něco ohromujícího. Když Kršna vchází do lesa Vrndávanu, dotekem chodidel Jeho lotosových nohou pociťuje země radost z Jeho objetí - osobního objetí Sladkého Absoluty (vrndaranyam sva-pada-ramanam). To je nepochopitelné! Dotekem svatých chodidel Kršny cítí písek a země radost z manželství! Oslavován Svými pastýřskými přáteli, vchází do lesa Vrndávana a země, les, všechno co přichází do styku s Ním cítí vyšší, důvěrnější smyslový zážitek radosti nejvyššího stupně.

Manželství

Ve Vrndávaně pociťuje zem náladu manželství. Takže Kršnova lílá (zábava) ve Vrndávaně je tak úžasná, že dokonce i Brahmá, stvořitel vesmíru, řekl: "Jak bychom Tě mohli pochopit, můj Pane? Vím něco o Pánovi Nárájanovi, který mi je blízký. Mám s Ním přímé spojení, abych mohl vykonávat své oficiální povinnosti. Ale Ty jsi přišel do mého okruhu a já Ti nemohu porozumět. Co to je?" Pán Brahmá chtěl vyzkoušet Kršnu a tak unesl Jeho pastýřské přátele s telátky, ale byl ohromen když zjistil:
"I když jsem je unesl, vše je tak jak bylo předtím. Kršna je pořád obklopen Svými přáteli a telátky a užívá si Svých radostných zábav. Je tedy nekonečný. Ačkoliv jsem pánem vesmíru, můj zásah nenarušil nic pod Jeho vládou. Svou vlastní sladkou vůlí provádí Svou hru. Pokusil jsem se Ho vyzkoušet, ale nyní jsem zmaten Jeho nepochopitelnou energií. Nepochopil jsem, že přestože vypadá jako obyčejný pasáček krav, je nejvyyší, vyšší dokonce než Pán Nárájana." Prosil Kršnu: "Nyní jsem přišel k rozumu, prosím, odpusť mi, můj Pane."
Jaký význam má částečka naší inteligence? Do jaké míry může měřit nekonečno? Šrí Čaitanja Maháprabhu říká: "Nesnaž se svým mozkem pochopit nekonečno. Mozek není způsobilý měřit tuto sféru. Tvůj intelekt je nekonečnem vyřazen. Snaž se to měřit pouze cítěním, chutí, srdcem - mozek bude tvým nepřítelem. Ve svých odhadech tě zklame a to tě naruší a omezí tvůj pokrok."
Pouze víra nám může pomoci. Ničím jiným nelze dosáhnout tuto sféru. Na měsíc či slunce se můžeme dostat jen s pomocí pokročilé technologie.
Nedosáhneme tam rukou nebo dlouhou holí. Podobně, ke spojení s nejvyšší realitou nám může pomoci pouze víra.

Víra je nejrozsáhlejší prostředek. Avšak dokonce i ona je velice nepatrná z hlediska nejvyšší věci, se kterou se chceme spojit, s nejvyšší příčinou všech příčin.
Jsme nepatrné duše. Kolik toho s naší vírou můžeme zpracovat? Jak velká a rozsáhlá je naše víra? Co můžeme zachytiti naší vírou? To co hledáme je nekonečné a my máme velké obavy: "Ó, jestliže se budu spoléhat pouze na víru, nemusí to jít správnou cestou. Mohu být podveden." Kolik víry můžeme v našich nepatrných srdcích obsáhnout? Jenom přirovnáním k obloze nebo k oceánu můžeme pochopit něco o nekonečném, ale co je takové přirovnání? Nic.
A co je nekonečno? To z čeho vše pochází, to co vše udržuje a do čeho nakonec vše vstoupí - všezahrnující, všeprostupující, všeovládající, všepřitahující, všepociťující Absolutno.
S nekonečným
i s prostředím je tedy vše v pořádku. Musíme napravit pouze sebe, přizpůsobit se. Závěr je takový: "Snaž se přizpůsobit ty, s prostředím je vše v pořádku. Musíme vše přenechat Nejvyššímu Pánovi a podle toho i jednat." To nám přinese skutečný pokoj a progresivní realizaci v duchovním životě.

[1] sádhu - světec


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všechny články zveřejněné od založení blogu jsou k nalezení v Archivu článků. Stačí kliknout na odkaz a můžete jimi libovolně procházet. V aktuálních článcích je uvedeno pouze posledních dvacet příspěvků.

s