Všechna  sláva  Šrí  Guruovi  a  Šrí  Gaurangovi

Strážce oddanosti

8. května 2010 v 19:31 | Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév–Gósvámí |  ČLÁNKY

Godbrothers 2

Strážce oddanosti
(první kapitola z knihy Guardian of Devotion)

Poznámka vydavatele: Jeho Božskou Milost Šrílu A. Č. Bhaktivedántu Swámího Prabhupádu oslovovali jeho žáci důvěrně jako "Šríla Prabhupáda" a jeho Božská Milost Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Mahárádž byl svými žáky oslovován jako "Šríla Guru Mahárádž." Jelikož oba nazývají v tomto textu svého duchovního mistra Šrílu Bhaktisiddhántu Saraswatího Prabhupádu jako "Guru Mahárádž" a "Prabhupáda," abychom se vyhnuli záměně, budeme je oslovovat jejich sannjásínskými jmény.

Šikšá Guru
"Náš vztah je velmi důvěrný…"

Šríla A. Č. Bhaktivedánta Swámí Mahárádž a Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dev-Goswámí Mahárádž se poprvé setkali někdy v roce 1930 v Allahabádu, v Indii. V konverzaci, nahrané v roce 1973 při jejich setkání v Mathu Šríly Šrídhar Mahárádže, Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž vzpomíná: "Jsme velice štastni, že můžeme slyšet Jeho Božskou Milost, Om Višnupádu Paramahamsu Parivradžakáčárju Bhakti Rakšak Šrídhar Mahárádže. Věkem i zkušenostmi, v obou směrech, je mi nadřazen. Měl jsem štěstí, že jsem mohl mít jeho společnost už odedávna, snad od roku 1930. Tehdy nepřijal sannjás[1], pouze opustil domov a jako vánaprastha, v bílém oděvu, odešel do Allahabádu.


[1] sannjás - odříkavý řád, mnišský život

"Mahárádžo, (oslovuje Šrílu Šrídhar Mahárádže) myslím, že si vzpomínáš na tu událost když jsi odešel do Allahabádu? Při této příznivé příležitosti jsme byli spojeni. Je to dlouhý příběh, zabralo by to mnoho času, ale měl jsem příležitost sdružovat se se Šrílou Šrídhar Mahárádžem několik let. Kršna a Prabhupád (Bhaktisiddhánta) chtěli, aby mě připravil. Šrídhar Mahárádž žil v mém domě mnoho let a tak jsme přirozeně vedli důvěrné rozhovory a on byl mým dobrým rádcem. Bral jsem jeho rady a pokyny velice vážně, neboť jsem od samotného začátku věděl, že je to čistý Vaišnava, čistý oddaný, a chtěl jsem se s ním sdružovat a snažil jsem se mu také pomoci. Náš vztah je velmi důvěrný."
Zde nacházíme historii transcendentálního vztahu mezi těmito dvěma čistými oddanými Pána. Oslovujíce Šrílu Šrídhar Mahárádže jako "Jeho Božská Milost" a "Om Višnupád" - způsoby oslovení, jimiž se uctívá duchovní mistr - Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž transcendoval pravidla společenské etikety a povrchní formality. Po tomto společném důvěrném sdružování se po dobu více než pět let (mnohdy i pět až sedm hodin denně), Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž usoudil, že "Kršna a Prabhupád chtěli, aby ho připravil" pro jeho budoucí rozsáhlé misionářské činnosti v západním světě. Při vzpomínce na jejich důvěrné rozhovory, zejména na téma z Bhagavad-gíty, se Šrílovi Šrídhar Mahárádžovi vybavuje hloubka jejich diskuzí. Vzpomíná: "Jednou, když jsme probírali verš dadami buddhiyogam tam yena mam upayanti te ("Ty oddané, kteří jsou Mi neustále odevzdáni a kteří Mi z lásky slouží, obdařím vnitřní božskou inspirací, pomocí níž ke Mně mohou dospět a poskytovat Mi různé důvěrné služby." Bhagavad-gíta 10.10) jsem mu řekl, že v tomto verši slovo upayanti naznačuje parakíja rasu (manželský vztah). V tomto bodu se mnou souhlasil a řekl: 'Ano, v tomto bodu se nemůže jednat o nic jiného než o parakíja rasu ve Vradži. Závěr Bhagavad-gíty musí vést k ní.' Považujíce Šrílu Šrídhar Mahárádže za "čistého Vaišnavu, čistého oddaného" od začátku jejich vztahu, si Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž velice cenil jeho pokynů a rad. Často s ním mluvil o duchovním významu jeho neúspěšného obchodování a rodinných vztahů. Příkladem toho, jak se Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž snažil pomáhat Šrílovi Šrídhar Mahárádžovi v jeho kazatelské práci, je jeho ocenění schopnosti Šríly Šrídhar Mahárádže vyjmout esenci z Písem. Pomohl financovat původní sanskrtsko-bengálské dílo Šríly Šrídhar Mahárádže, nazvané Šrí Šrí Prapanna-džívanámrtam: Nektar odevzdání. Tato kniha obsahuje kromě sanskrtských veršů od Šríly Šrídhar Mahárádže i verše z různých Vaišnavských Písem jako je Šrímad-bhágavatam a také citáty z děl Rúpy Goswámího. Je rozdělena do šesti kapitol podle šesti druhů odevzdání. Častým sdružováním se, ať už v Allahabádu, Kalkatě nebo v jinýh částech Indie, se vztah mezi Šrílou Bhaktivedántou Swámím Mahárádžem a Šrílou Šrídhar Mahárádžem postupně rozvíjel. Swámí Mahárádž na toto téma dále vzpomíná: "Když jsem byl hospodářem, otevřel jsem v Bombaji kancelář pro náš obchod. Bombajský Gaudíja Math založil Šrídhar Mahárádž a já. Vytvořili jsme dvě skupiny na vybírání almužen. Šrídhar Mahárádž, já a Bhakti Sáranga Goswámí Mahárádž. Vzal jsem je tedy ke svým přátelům chemikům a tehdy jsem nasbíral kolem pětiset rupií. Šrídhar Mahárádž mluvil, já jsem představoval a Goswámí Mahárádž agitoval."
Šríla Prabhupáda-lilámrtě Satsvarúpa Dás Goswámí píše: "Abhaj často doprovázel Šrídhar Mahárádže a jeho pomocníky na kazatelských programech, kde hrál na mrdangu[1]. A když se Šrídhar Mahárádž necítil dobře, Abhaj vedl ostatní oddané na kazatelských programech, vykonával kírtan[2], hrál na mrdangu a přednášel z Bhágavatamu."
Když byli Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž a Šrídhar Mahárádž v Bombaji, přijali jistého sannjásína z Gaudíja Mathu po jeho návratu z Evropy. I když byli poněkud vyděšeni jeho změněným vzhledem, chyběla mu totiž tridanda[3] Gaudíja sannjásína, Vaišnavská síkha[4] i tradiční oblečení, přesto se dychtivě vyptávali na jeho kazatelské zkušenosti na západě. Sannjásí odpověděl: "Ptají se otázky na které nelze odpovědět." Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž se se zájmem ptal na povahu těchto otázek. Šríla Šrídhar Mahárádž je pak všechny zodpověděl. Nakonec když ohromený sannjásí odešel, Šríla Bhaktivedánta Swámí směle prohlásil: "Dnes, Asie porazila Evropu!"
Jednou, v době Šríly Bhaktisiddhánty Saraswatího Prabhupády složil Šríla Šrídhar Mahárádž báseň popisující ontologické postavení Šríly Bhaktivinody Thákury a linii duchovní posloupnosti, pocházející od Šrí Čaitanji Maháprabhua. Šríla Bhaktisiddhánta Saraswatí Prabhupáda byl nesmírně potěšen ontologickou hloubkou a dobrým stylem této básně a poznamenal: "Samotný Bhaktivinoda Thákura to napsal skrze něho. Nyní jsem spokojen, že když odejdu, zůstane zde alespoň jeden člověk, který je schopen reprezentovat mé závěry."
Šríla Bhaktisiddhánta Saraswatí Prabhupáda dále informoval vydavatele časopisů Gaudíja Mathu: "Když uveřejníte články od Šríly Šrídhar Mahárádže, kvalita vašich publikací se výrazně zvýší."
Po odchodu Šríly Bhaktisiddhánty Saraswatího Prabhupády se Gaudíja Math začal postupně rozpadat. Plně informován o událostech kolem rozpadu Gaudíja Mathu, řekl Šríla Bhaktivedánta Swámí (v téže konverzaci z roku 1973) svým žákům: "Náš vztah je velmi důvěrný. Po rozpadu Gaudíja Mathu jsem chtěl založit novou organizaci, kterou by vedl Šrídhar Mahárádž."
Opětujíce ocenění, Šríla Šrídhar Mahárádž poradil vedoucím Gaudíja Sanghy, aby Abhajovi Čaranovi udělili titul "Bhaktivedánta." Později, jeho sannjása-guru Šrípad Bhakti Pragjána Kešava Mahárádž, jeden ze starších žáků Šríly Bhaktisiddhánty Saraswatího Thákury a první sannjása žák Šríly Šrídhar Mahárádže, udělil sannjás Abhajovi Čaranovi, dávajíce mu tentýž titul "Bhaktivedánta" a sannjásínské jméno "Swámí."
Později, v říjnu 1967, když se po svých úspěšných kazatelských snahách v Americe vrátil Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž do Indie, pobýval se Šrílou Šrídhar Mahárádžem v Navadvípu a účastnil se oslavy jeho Vjása-púdži. Tenkrát napsal Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž jednomu žákovi list s tímto obsahem: "Včera jsme všichni přišli do Navadvíp Dhámu. Toto místo je sídlem jednoho z mých duchovních bratrů. Je to velice pěkné a rozsáhlé místo a můj duchovní bratr B. R. Šrídhar Mahárádž připravil pro náš pobyt celý jeden dům. Souhlasil také se spoluprací s naší společností. Účastníme se oslav jeho narozenin a brahmačáríni se naučí jak slavit den narození duchovního mistra."
Krátce poté, Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž požádal Šrílu Šrídhar Mahárádže, aby se stal prezidentem jeho nově založené společnosti - Mezinárodní společnosti pro vědomí Kršny.
Během oslav Vjása-púdži, jeden ze žáků Šríly Bhaktivedánty Swámího Mahárádže viděl jak jsou Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž a Šríla Šrídhar Mahárádž plně pohrouženi v hluboké diskuzi v bengálštině. Žák se pak zeptal Šríly Bhaktivedánty Swámího Mahárádže co bylo tématem jejich rozhovoru a on na to odpověděl: "Kdybych ti to řekl, omdlel bys. Šrídhar Mahárádž má velice vysoké realizace."
To, že během svého života Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž neustále ctil Šrídhar Mahárádže jako svého rádce, je jasné z následujícího dopisu, který napsal jednomu ze žáků Šríly Šrídhar Mahárádže, Šrípad Govindovi Mahárádžovi. Tehdy měl vážné zdravotní potíže a ve svém dopise se ptal Šrídhar Mahárádže jestli má zůstat ve Spojených státech anebo se má vrátit do Indie a strávit své poslední dny ve Vrindávaně. Poté co dostal odpověď od Šríly Šrídhar Mahárádže, napsal: "To co mi poradil Šrípád Šrídhar Mahárádž, přijímám na svou hlavu. Vždy byl mým příznivcem. Po odchodu Prabhupády (Bhaktisiddhánty) je vhodné abych přijmul jeho radu. Poradil mi, abych v této zemi už zůstal."
Říká se, že kazatelský přínos nějaké osoby lze měřit podle počtu založených chrámů, podle počtu nových oddaných a podle množství vydaných a rozdaných knih. Šríla Šrídhar Mahárádž mnoho let cestoval a kázal po celé Indii osobně doprovázejíce Bhaktisiddhántu Saraswatího Thákuru. Více než před padesáti lety založil na břehu Gangy v Navadvíp Dhámu Šrí Čaitanja Sáraswat Math, z kterého se nyní stala vzkvétající instituce. Jeho následovníci založili chrámy v mnoha důležitých městech po celém světě. Jeho sanskrtská a bengálská díla oceňují učenci i oddaní pro jejich originalitu, hloubku realizace a dobrý poetický styl. Tyto knihy byly přeloženy do mnoha jazyků jako je angličtina, španělština, hindi, portugalština, němčina, francouzština, čeština a další. Po celý svůj život měl Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž ke Šrílovi Šrídhar Mahárádžovi nejvyšší úctu a důvěru. Kdykoliv nebylo pro jeho žáky možné postupovat přímo pod jeho vedením, uvažoval, že by měli přijmout rady od Šríly Šrídhar Mahárádže. Jednou napsal v dopisu svému žákovi: "Jelikož jsi mým žákem a myslím, že i upřímnou duší, je mou povinností doporučit ti někoho, kdo je způsobilý jednat jako šikšá guru.[5] Chceme-li pokročit v našem duchovním životě, musíme vyhledat někoho, kdo praktikuje skutečný duchovní život. Pokud jsi skutečně vážný a máš zájem přijímat pokyny od šikšá gurua, mohu ti doporučit jednoho, který je nejzpůsobilejší ze všech mých duchovních bratrů. Je to B. R. Šrídhar Mahárádž, jehož i já považuji za svého šikšá gurua, co říci o tom jaký prospěch můžeš v jeho společnosti získat ty. Pokud máš tedy vážný zájem o svůj duchovní pokrok, radím ti, abys šel za Šrídhar Mahárádžem. Bude to velice prospěšné pro tvůj duchovní pokrok a já budu cítit, že jsi v bezpečí. Když jsem byl i s jinými v Indii, bydleli jsme se Šrídhar Mahárádžem. Můžeš také zařídit, aby za ním v budoucnosti chodili i další tví duchovní sourozenci. Žijte tedy v pokoji se Šrídhar Mahárádžem a tak budete duchovně osvíceni."
V této pasáži Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž popisuje Šrílu Šrídhar Mahárádže jako "nejzpůsobilejšího ze všech mých duchovních bratrů," a "někoho způsobilého, kdo může jednat jako šikšá guru." A ve svém ohromujícím prohlášení říká: "Šrídhar Mahárádže považuji za svého šikšá gurua, co říci o tom jaký prospěch můžeš v jeho společnosti získat ty!"
Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž vlastními slovy popisuje kvalifikace šikšá gurua v jeho výkladu v Čaitanja-čaritámrtě, Ádi-líle, kde prohlašuje: "Osoba by měla považovat vyučujícího duchovního mistra za Nejvyšší Osobnost Božství. Kršnadás Kavirádža Goswámí říká, že existují dva druhy vyučujících duchovních mistrů. Jeden je osvobozená osoba plně pohroužená v oddané službě a druhý napomáhá duchovnímu vědomí žáka důležitými radami. Není rozdíl mezi Nejvyšším Pánem poskytujícím útočiště a mezi zasvěcujícím a vyučujícím duchovním mistrem. Když někdo mezi nimi pošetile dělá rozdíl, dopouští se přestupku." (Šrí Čaitanja-čaritámrta, Ádi-lílá 1. 47)
I když se říká, že Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž povzbuzoval své duchovní bratry, nikdo tento výrok nemůže potvrdit. Skutečnost je taková, že Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž projevoval Šrídhar Mahárádžovi nejvyšší úctu a ocenění, a Šríla Šrídhar Mahárádž je zas neporovnatelný v jeho pochopení a obdivu Šríly Bhaktivedánty Swámího Mahárádže, jak to vyjádřil ve svém výroku: "Nuže, náš Swámí Mahárádž vykonal zázrak! Thákura Bhaktivinoda započal a Bhaktisiddhánta Saraswatí Thákura začal proměňovat tuto koncepci ve skutečnost. A nyní vidíme, že skrze Swámího Mahárádže, v jeho posledních dnech, se to naplnilo v tak velkém rozsahu. Jsme šťastní, jsme rádi, jsme hrdí!"
Na to Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž s velkou pokorou a  hlasem chvějícím se od emocí, se slzami v očích odpověděl: "Jakékoli postavení mi guru a Vaišnava udělili, dostal jsem to pouze milostí gurua a skrze požehnání Vaišnavů. Jak bych toho mohl jinak dosáhnout? Přeji si, aby mi Šríla Šrídhar Mahárádž požehnal jako to dělal doposud a kéž mi můj Guru Mahárádž pomůže, abych vykonal nějakou službu. Jeho milostí se to úspěšně podařilo. Já na tom nemám žádnou zásluhu. Nevím jak se tyto věci dějí, poněvadž nejsem vůbec kvalifikovaný: chadiya vaisnava seva, nistara payeche keba. Kdo může být vysvobozen ze zajetí máji bez služby ideálnímu Vaišnavovi?"
Po odchodu Šríly Bhaktivedánty Swámího Mahárádže, Šríla Šrídhar Mahárádž prohlásil: "Považuji ho za šaktjáveša avatára,
je to potvrzeno v jeho rukopisech na jeho duchovní cestě přes Atlantik. Jak se dopravil do Ameriky, popis začátků jeho hnutí, jeho intenzivní stupeň odevzdání Kršnovi a závislost na Něm a jak se vzdal všech tužeb a myslel jen na nařízení jeho gurudevy - byl tak odevzdán, že mu Kršna pomohl a je to potvrzeno, že Kršna jednal za něj. V jeho básni Modlitba k lotosovým chodidlům Kršny, kde se obrací ke Kršnovi, píše: "Můj drahý bratře, skutečné štěstí dosáhneš jen tehdy, když potěšíš Šrímatí Rádhárání." Svého gurudevu viděl jako představitele Rádhárání a jeho nařízení jako Její božskou službu, a s velkou pokorou prohlásil, že se necítí způsobilý a není hoden vykonávat božskou službu, a tak zaměstnal Kršnu ve službě svému Guruovi. Zcela se odevzdal této věci a jeho modlitba ke Kršnovi, aby vykonal službu, jež mu byla dána jeho guru maharádžou byla tak naléhavá, že k němu sestoupila božská síla, aby mu pomohla. Jinak je to nemožné. To není běžná věc, kterou může kdokoliv uskutečnit, avšak tato nejvyšší věc byla přinesena do té nejnižší oblasti v tak velkém rozsahu. Musí to být božská moc ztělěsněná ve velké intenzitě a rozsahu! Proto ho musím považovat za šaktjáveša-avatára."
Po tomto ocenění Šríly Šrídhar Mahárádže se můžeme trochu divit, proč měl Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž neochvějnou víru v Šrídhar Mahárádže. Slyšel však přímo od Šríly Bhaktisiddhánty Saraswatího Prabhupády o výjimečných vlastnostech Šríly Šrídhar Mahárádže. Při jejich posledním setkání v roce 1977 jež bylo nahráváno, těsně před odchodem Šríly Bhaktivedánty Swámího z tohoto světa, můžeme slyšet jak zve Šrílu Šrídhar Mahárádže, aby se usídlil v jeho chrámu v Šrídhám Májápuru. Rozhovor, který následuje je přepisem nahrávky jejich konverzace z března 1977:
Šríla Bhaktivedánta Swámí: "Nevím jak dlouho ještě budu naživu, proto jsem přišel navštívit Šrídhar Mahárádže."
Oddaný: "Když všichni odejdete, svět se stane temný."
Šríla Šrídhar Mahárádž: (k Bhaktivedántovi Swámímu) "Je to tak úžasné, že se Pánova vůle projevuje skrze někoho."
Šríla Bhaktivedánta Swámí: "Velice bych si přál, Mahárádžo, abys přišel a bydlel v Májápuru. Prabhupád si vždy přál, abys kázal. Několikrát mi řekl: 'Proč ho nevytáhneš?'" (Oba se smějí.) "Ty víš, že jsem se předtím do jisté míry snažil, ale nějak to nevycházelo. Proč nyní nepřijdeš bydlet do Májápuru? Šríla Prabhupáda mi také řekl: 'Šrídhar Mahárádž je jedním z nejjemnějších kazatelů.' Chtěl bych tě vzít všude. Alespoň na naše místo v Májápuru. Jezdí tam lidé z celého světa, proč tam nepřijdeš bydlet? Když budeš souhlasit, připravím pro tebe budovu jakou budeš chtít. Oni se snaží postavit pro mne dům. Mohli bychom tam oba bydlet. A kdykoliv budeš chtít, můžeš přijít tady do svého Mathu."
Šríla Šrídhar Mahárádž: "Ano, dokud budu naživu chci naplňovat Prabhupádovu touhu."
Šríla Bhaktivedánta Swámí: "To je má největší touha. Jelikož bys nemohl jezdit po světě a kázat, zůstaň alespoň tam a lidé budou jezdit k tobě. Já to zařídím. Když zůstaneš, pomůžeš tím i mně. Někdy se potřebuji s jistými věcmi poradit, ale nemám s kým. Nemám nikoho s kým bych se mohl poradit. Tento nedostatek pociťuji dost značně."
Oddaný: "Kdyby bydlel v Májápuru, pak by ho mohlo slyšet mnoho lidí."
Šríla Bhaktivedánta Swámí: "Ano, to je pravda."
Šríla Šrídhar Mahárádž: "Ano, přijdou tam lidé z různých společenských i kulturních vrstev."
Šríla Bhaktivedánta Swámí: "Ano a už přicházejí. V tom domě nechám zřídit výtah, aby ses nemusel namáhat s chozením po schodech. Nebudeš se muset pohybovat, zařídím auto i výtah. Moji žáci mi říkají, že pro mne postaví dům. Můžeme tak oba bydlet v tomto domě. Většinu času cestuji po světě a tak když tam budeš ty, budou mít moji žáci nějaké vedení. Prosím, dej mi tedy, Mahárádžo, nařízení a já pro tebe vše zařídím. To planetárium (Chrám porozumění) se bude stavět také pod tvým vedením. Můj nápad je spojit indickou kulturu a americké peníze - pravidlo spolupráce chromého a slepého. Řeknu jim, že to bude pro svět velice prospěšné."
Zde při jejich posledním setkání, se Šríla Bhaktivedánta Swámí zmiňuje o možnosti jeho brzkého odchodu a říká, že z tohoto důvodu přišel navštívit Šrídhar Mahárádže. V duchu přátelského žertování rozmlouvají o zdrženlivosti Šríly Šrídhar Mahárádže ohledně rozsáhlé kazatelské práce. Šríla Šrídhar Mahárádž o sobě poznamenal: "Nechtěl jsem být velkou osobností. Nemám takovou povahu. Nechtěl jsem se pohybovat ve velké skupině lidí. Jsem spokojen s tím co mám. Mé duchovní myšlení je můj život. Vychutnávání, praktikování a diskutování o závěrech Písem a rad mahádžanů v malém důvěrném kruhu, to je hlavní cíl mého života." V devátém zpěvu Šrímad-Bhágavatamu, Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž cituje slova Dhruvy Mahárádže: "Můj drahý Pane, jsem plně spokojen s tím cos mi dal. Nežádám Tě o nic, neboť jsem plně spokojen vykonáváním oddané služby Tobě." To je povaha čistého oddaného, který nechce od Nejvyšší Osobnosti Božství nic hmotného ani duchovního. Proto se naše hnutí pro vědomí Kršny nazývá: kršna-bhavanámrta-sangha, společnost osob, jež se zaměstnávají myšlenkami na Kršnu."
Bhaktivedánta Swámí potvrzuje, že osobně slyšel Bhaktisiddhántu Saraswatího, jak poukazuje na vysoké kvalifikace Šríly Šrídhar Mahárádže, jehož jednou požádal, aby šel na západ. Tenkrát se Šríla Šrídhar Mahárádž k této věci vyjádřil následovně: "Můj guru Mahárádž chtěl, abych šel kázat na západ, ale já se nepovažuji za způsobilého pro tuto službu. Poněvadž, jak vidíte, nemohu následovat váš přízvuk. Tak, [smějíce se] musím pořádně naslouchat, a pak mluvit. Řekl jsem mu, že když mi nařídí, tak půjdu, ale nemyslím si, že jsem způsobilý kázat na západě. Pak se to nějak zastavilo a na západ byl vyslán Goswámí Mahárádž."
Když byl tehdy vybrán Šríla Šrídhar Mahárádž, jeden z jeho duchovních bratrů přišel za ním a vyjevil mu důvod, proč vybral Šríla Bhaktisiddhánta Saraswatí Prabhupáda pro kázání na západ právě jeho. Tento duchovní bratr vysvětloval: "Víš proč tě Prabhupáda chtěl poslat na západ? Řekl: 'Protože se nenechá obrátit.'"
Dvacet čtyři hodin před svým odchodem z tohoto světa si dal Šríla Bhaktisiddhánta Saraswatí Prabhupáda zavolat svého drahého žáka Šrílu Šrídhar Mahárádže a požádal ho, aby zazpíval píseň od Narottamy Dáse Thákury: šrí-rúpa-mandžarí-páda (lotosová chodidla Rúpy Mandžarí jsou mým bohatstvím). Šríla Šrídhar Mahárádž vzpomíná: "Začal jsem zpívat dost váhavě. Mám takovou povahu, že jsem vždy váhavý, setrvávajíce spíš někde v pozadí. Pak mě Kundža Bábu požádal abych přestal. Nebyl jsem dobrý zpěvák a jakmile mě o to požádal, přestal jsem. Pak Kundža Bábu požádal Purí Mahárádže z Kalny: 'Zpívej ty.' A tak začal on. Z toho byl Šríla Prabhupáda trochu rozrušen. Řekl: 'Nechci slyšet sladkou melodii této písně.' Proto přestal a já jsem znovu začal zpívat šrí-rúpa-mandžarí-páda, sei mora sampada. Chtěl abych tuto píseň zpíval já. To je smysl života nás všech, stát se rupánugou - následovníkem Šrí Rúpy."
Starší duchovní bratři, jenž byli svědky této výměny to popsali jako "mystické předání," kde byl Šrílovi Šrídhar Mahárážovi povolen vstup do věčné společnosti Šrí Rúpy Mandžarí. Jakkoliv, Šríla Šrídhar Mahárádž to pokorně vidí tak, že byl pověřen úkolem vrátného, strážce oddanosti (bhakti-rakšak), aby ochraňoval pokladnici duchovních závěrů plně rozvinuté teistické koncepce Šrí Kršny, jak ji přinesl Šrí Čaitanja Maháprabhu.
Dále, vyjádřujíce své ocenění vysokým realizacím Šríly Šrídhar Mahárádže ve vědomí Kršny, Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž říká: "Chtěl bych tě vzít všude. Alespoň na naše místo v Májápuru. Jezdí tam lidé z celého světa, proč tam nepřijdeš bydlet?" Někdo se může divit, proč Šríla Šrídhar Mahárádž zjevně nepřijal nabídku Šríly Bhaktivedánty Swámího. Šríla Šrídhar Mahárádž vysvětluje. "Řekl jsem: 'Ovšem, že se ti budu snažit pomáhat. Někdy přijdu a pobudu tam s tebou.' Ale tehdy jsem si nemyslel, že budu žít déle než on."
Nakonec se Šríla Bhaktivedánta Swámí zmiňuje o "onom planetáriu." Šrílovi Šrídhar Mahárádžovi se velice líbila nejslavnější práce Sanátany Goswámího - Brhad-bhagavatámrtam, kde jsou vědeckým způsobem popsáni oddaní, oddaná služba a Kršna. Na základě tohoto transcendentálního díla Šríla Šrídhar Mahárádž vymyslel podrobnou kazatelskou výstavu, která by znázorňovala graficky, s pomocí dioramatických snímků, vyobrazujících různé hmotné a duchovní planetární systémy, cestu ke konečnému duchovnímu cíli a nejvyšší příbytek Šrí Kršny - Goloku Vrndávanu. Kvůli nedostatku finančních prostředků, Šríla Šrídhar Mahárádž předložil tuto myšlenku Šrílovi Bhaktivedántovi Swámímu Mahárádžovi, který souhlasil a řekl: "Bude to postaveno pod tvým vedením." A před svým odchodem z tohoto světa, poradil Šríla Bhaktivedánta Swámí Mahárádž svým starším žákům, že když v jeho nepřítomnosti vyvstane potřeba poradit se s vyšší autoritou, aby se poradili se Šrílou Šrídhar Mahárádžem. V závěru pokorně konstatujeme, že transcendentální vztah mezi Šrílou Bhaktivedántou Swámím Mahárádžem a Šrílou Šrídhar Mahárádžem by měl být vnímán a ctěn způsobem, že jsou to jejich věčné duchovní pozice a také z hlediska jejich dlouhotrvajícího vzájemného oceňování se a náklonnosti jednoho k druhému. Od odchodu Jeho Božské Milosti Šríly A. Č. Bhaktivedánty Swámího Prabhupády, "Strážce oddanosti," Jeho Božská Milost Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dev-Goswámí Mahárádž nepřetržitě ochraňoval učení duchovní posloupnosti před překroucením a chybnou interpretací tak, jak to vykonával předtím, více než půl století, a byl uznán jako džagad-guru, neboli světový áčárja.


[1] mrdanga - druh indického bubnu
[2] kírtan - zpívání Svatého Jména Kršny
[3] tridanda - sannjásínská hůl
[4] síkha - dlouhý pramen vlasů na temenu hlavy u mužů, symbol Vaišnavy
[5] šikšá-guru - duchovní mistr, jenž dává rady a instrukce
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všechny články zveřejněné od založení blogu jsou k nalezení v Archivu článků. Stačí kliknout na odkaz a můžete jimi libovolně procházet. V aktuálních článcích je uvedeno pouze posledních dvacet příspěvků.

s