Všechna  sláva  Šrí  Guruovi  a  Šrí  Gaurangovi

Brahmova iluze (3)

4. června 2010 v 1:33 | Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév–Gósvámí |  ČLÁNKY
Pátá kapitola z knihy "Láskyplné hledání ztraceného služebníka" (pokračování)

Kršna a Balaráma

l
Když si Kršna a Balaráma hrají se Svými přáteli v džungli, většinou si hrají ve dvou skupinách. Kršna je v jedné skupině a Balaráma ve druhé. Kršna je považován za slabšího než je Balaráma.
Balaráma byl ze všech nejsilnější, druhým nejsilnějším byl Šrídáma, a tak byl Šrídáma na straně Kršny.

Kdykoliv byl Balaráma poražen, velice se rozzuřil. Kršna pomáhal své družině diplomatickým způsobem a když Balaráma viděl, že díky Kršnovým trikům byla Jeho skupina nepoctivá, přistoupil ke Svému mladšímu bratrovi a řekl: "Potrestám Tě!" Ale Kršna odpověděl: "Ne, nemůžeš Mě potrestat. Matka Jašoda Mě svěřila do Tvé péče, nemůžeš se Mnou takto zacházet."
Jednou dal Balaráma Kršnovi facku, ale Kršna šel za matkou Jašodou a řekl to na Něj. Balaráma byl velice rozrušen a řekl: "Jednou jsem Tě plácl a Ty si jdeš stěžovat matce Jašodě, že Tě nemám rád? Kršno, jak jsi to mohl udělat?" Nakonec byl Kršna zmaten a přijmul Svou porážku.
Kršnovy zábavy tedy probíhají klikatým způsobem (aher iva gatih premna...). Tento základní bod, základ našeho pochopení kršna-líly objasnil Rúpa Goswámí v tomto verši. Praví: "Nesnaž se za každou cenu pochopit tyto božské zábavy. Jsou přirozeně klikaté. V kršna-líle můžeme vidět, že ačkoliv jsou obě skupiny bezchybné, přesto jedna najde chybu na druhé a začnou se hádat. Neexistuje tam žádná chyba, ale pro potřebu líly se najdou falešné chyby a začne nějaký spor. To je význam líly, zábav: to co tam nacházíme plyne automaticky podle potřeby. Tyto projevy Nekonečného nemůžeme pochopit naším rozumem nebo vlastními měřítky. Při naší snaze pochopit to, bude i to co jsme získali díky spojení s tímto proudem líly, ztraceno. To bude jediný výsledek naší analýzy. Měli bychom se tedy snažit získat chuť líly s pokorným postojem. Někdy jsou rozum, logika a analýza potřebné, ale pouze tehdy, když všeobecně kážeme lidem co mají nižší pochopení. Jen pro kázání lidem, kteří se uchylují k rozumu, musíme přijmout pomoc logiky a rozumu. Když se však oddanost stane automatická, anurága, pak jdou rozum a Písma stranou. Není tam místo pro argumenty Písem. Rozumu je do jisté míry zapotřebí dokud nedosáhneme stupně vaidhi-bhakti, základní stupeň oddanosti. Poté už není zapotřebí.
Anurága-bhadžana je automatická, to je povaha líly: aher iva gatih premna. Vše se tam pohybuje podle Jeho sladké vůle. Sladká vůle znamená, že to není pevný program. Vyvíjí se takovým způsobem, že nelze říci: "Půjde to tímto směrem."
Když Mahárádža z Mysore jezdíval do města, neříkal svému řidiči jakým směrem má jet, protože kdyby naplánoval nějaký pevný program, jeho život by mohl být ohrožen. A tak když přijeli na nějakou křižovatku, dotkl se holí ramena řidiče. Když chtěl Mahárádža na křižovatce odbočit doprava, dotkl se pravého ramena řidiče. Takto nikdy neprozradil kam pojedou, až na poslední chvíli naznačil řidičovi, kterým směrem má jet.
Kršnovy božské pohyby tedy nejsou Jeho sladkou vůlí odhaleny. Všechna práva vyhrazena. Chceme najít nějaký zákon nad Jeho vůlí, ale to je neslučitelné. Odporuje si to. Na jedné straně říkáme, že Kršna jedná podle Své sladké vůle, ale na druhé straně se snažíme hledat nějaký zákon, který Jeho jednání ovládá. To je protiklad. Lílá se pohybuje ze sladké vůle. Když říkáme, že to je lílá, pak tomu nemůžeme dát žádnou formu. Můžeme říci, že to bylo projeveno na určitém místě určitým způsobem. Avšak nemůžeme říct, jestli to dnes nabere stejný směr. To je důvod proč nacházíme rozdíly ve vysvětleních o různých lílách v různých věcech.
Džíva Goswámí vysvětlil, že rozdílné popisy zábav Pána v Puránach najdeme proto, že jednou byla lílá sehrána takovým způsobem, a jindy zas jiným způsobem. Proto najdeme rozdíly dokonce i v popisu stejné zábavy. Učenci se mohou vyzývavě ptát: "Proč je někde v Padma Puráně popisována lílá takovým způsobem, a v Bhágavata Puráně je její popis odlišný? Proč se Harivamsa liší od Mahábháraty?" My říkáme, že v různých kalpách, neboli věcech, jsou zábavy sehrány rozdílnými způsoby. V tomto světě může být určitá lílá Pána projevena nekonečnými způsoby, protože On je nekonečný, nezávislý a absolutní. A proto bychom se měli vzdát veškerých pochyb a podezření a stát se velkodušní v našem přístupu k Absolutnímu, osvobodit se ode všech zábran. Měli bychom k Němu přistoupit s tímto duchem a snažit se více a více opouštět své přetrvávající předsudky a návyky - zbytky našich předešlých zkušeností.
Je Bůh mrtvý?

Měli bychom k Němu přistupovat s vědomím, že je živý. Není žádnou stereotypní věcí. Nesmíme očekávat jen to co už jednou bylo. Pokud bychom očekávali stejnou věc, jen by nás to upevnilo v přesvědčení, že není živý, že božskost je pod pravidly minulosti. Měli bychom si myslet, že když se v minulosti projevil určitým způsobem, že se stejným způsobem musí projevovat vždy? Není snad živý i dnes? Nemůže ukázat nic nového?
Každou chvíli, každou vteřinu, může projevit vše zcela novým způsobem. Proto by mělo být naše srdce doširoka otevřené, chceme-li přistoupit k Nejvyšší Autoritě absolutní sféry hry. To znamená, že odevzdání se musí zvětšovat neomezeně. Odevzdání je neomezené, Jeho hra, neboli lilá je také neomezená. S tímto druhem hluboké vize se musíme snažit pochopit Jeho lílu. Ačkoliv Brahmá, ostatní bozi, guruové a svaté osoby, jež sestavily Písma, mohli podat nějaké popisy Jeho zábav, my jsme zrealizovali, že Kršnovy zábavy se neomezují pouze na tyto popisy. Kršna není uvězněn v kleci.
A tak, z tohoto důvodu Šrí Čaitanja Maháprabhu neváhal popsat zmatení Brahmy (brahma-vimohana-lílá). Brahmá byl zmaten v kršna-líle ve Vrndávaně a tatáž věc se odehrála i podruhé, když šel Brahmá navštívit Kršnu ve Dvárace. Hranice sladké vůle Nekonečného je taková - může se v ní odehrát cokoliv, dokonce i Brahmá, stvořitel vesmíru může být Kršnou zmaten.
Všechny tyto zábavy jsou jako majáky, jež nám ukazují kudy máme jít. Brahmá je náš guru, a přesto byl Kršnou zmaten. Vedavjása, guru vesmíru, byl pokáran Náradou a i Nárada byl mnohokrát zkoušen. Všechny tyto příklady nám ukazují cestu, vytyčují směr. Je řečeno: šrutibhír vimrgyam: autentické knihy o zjevené pravdě ukazují pouze cestu. Praví: "Dej se tímto směrem. Kam? Nevíme přesně, ale můžeš jít tímto směrem." Pouze ukazují směr. Všechny šruti, vedení, dané učenci zjevené pravdy, udávají nějaký směr: "Jdi tímto směrem, touto cestou a snad to najdeš."
Kršna říká: vedaiš ča sarvair aham eva vedyo. "Všechny Védy mají za úkol vyjevit Mne, Nekonečného." Slouží k tomu, aby ukázaly jak se Nekonečný pohybuje. Když analyzuji jeden atom, zjistím, že jej mohu analyzovat dále a dále až do nekonečna. Už jsem ho sice analyzoval, ale přesto je nekonečný. Bylo řečeno, že maximálního prospěchu lze získat odevzdáním. Kršna říká: "Vzdej se všech předsudků a omezení pocházejících z tohoto světa a buď otevřený. Pak bude pro Nekonečného snadné vrhnout různé stíny světla na Tvou duši a tvé vědění. Pak bude i pro tebe jednoduché očistit tvou sféru pochopení, vyčistit sklo, zrcadlo tvého srdce."
Ve spojení s Nekonečným shledáš, že všude je centrum a nikde není obvod. Abys to však zrealizoval, musíš žít ve věčnosti, na Vaikuntě. Kuntha znamená měřitelnost. Vaikuntha znamená žádná nedokonalost, žádné omezení, žádná měřitelnost." To je Vaikuntha.

m
Když Kršna otevřel Svá ústa, Jašoda byla překvapená když v nich uviděla celé vesmírné stvoření. Jašoda byla zmatená. "Co to vidím? Celý vesmír? Nekonečné v konečném?" V tu chvíli skoro omdlela. Ale pak její kočka hlasitě zamňoukala a Kršna, jelikož Ho vystrašil hlas kočky, se ze strachu chytl své matky. V tom okamžiku Jašodiny obavy zmizely. Pomyslela si: "Ó ne, On je můj syn! Žadné projevení Nekonečného v Něm není, je to můj syn." A objala Ho.
Když Brahmá unesl pasáčky a telátka myslel si, že vytvořil v líle nějaký nedostatek, avšak zjistil, že vše je stejné jako bylo předtím. Zábava nebyla ani v nejmenším narušena. Kršna Sám Sebe expandoval a stal se telátky a pasáčky. Když Kršna přijmul podobu všech telátek a pasáčků, jejich matky pocítily tak silnou náklonnost, že tomu ony samy nerozuměly, byly okouzleny a myslely si: "Jak překrásní jsou tito chlapci!" A krávy byly také dychtivé projevovat svou náklonnost telátkům. Nato si Brahmá pomyslel: "Přišli tito pasáčci a telátka, jež jsem unesl, tajně, aby se k Němu připojili?" Znovu se šel podívat na místo kde je ukryl a zjistil: "Ne, chlapci a telátka jsou v horských jeskyních kde jsem je ukryl. Jsou tu." Znovu se vrátil na místo kde byl Kršna a viděl, že vše je jako předtím. V tu chvíli si byl Brahmá jistý a odevzdal se:

naumidya te'bhravapuse tadidambaraya
gunjavatamsa-parpicchala-sanmukhaya
vanyasraje kavalavetravisana-venu-
laksmasriye mrdupade pasupangajaya
(Šrímad-Bhágavatam 10.14.1)

"
o
Skládám Ti své modlitby, ó vznešený Pane, jenž jsi dítětem pastýřského krále Nandy. Tvá barva pleti je tmavě modrá jako bouřkový mrak a jsi oděn do hedvábných šatů, jež září jako blesk. Tvou okouzlující tvář zdobí gundža-mala a Tvé vlasy jsou ozdobeny pavím perem. Vypadáš nádherně s věncem lesních květů a tuto krásu ještě zvětšuje sousto jídla v Tvé levé ruce. Nosíš buvolí roh a hůl na zahánění krav máš zastrčenou pod levou paží. Držíš flétnu a další symboly a Tvé nohy jsou jemné jako lotos." To je všeobecný význam tohoto verše. Jakkoliv, vnitřní význam tohoto verše je takovýto: "Ó vznešený, skládáme Ti své modlitby. Kdo jsi? Jsi neviditelný, nelze Tě vnímat, jsi neznámý a nepoznatelný. Tvá barva pleti je jako barva černého mraku a spatřit Tě je tudíž velice obtížné. Lze Tě spatřit díky Tvému žlutému oblečení." Žlutá je barva Rádhárání. A tak pouze s pomocí Kršnovy energie Ho lze poznat. Tadit znamená blesk. S pomocí blesku můžeme vidět černý mrak v noci. I když je Kršna neznámý a nepoznatelný, Jeho energie nám Ho může vyjevit. Brahmá říká: "Jsi vznešená bytost, kterou jsem přišel poznat. Nyní se před Tebou klaním. Tvé tělo je jako černý mrak, což naznačuje něco mystického. Černou nelze běžně vnímat. Avšak Tvé žluté oblečení nám pomáhá Tě poznat. Je podobné žlutému oblečení Nárájany. Tvé černé tělo a žluté oblečení připomíná zosobnění Nárájany. Jsi neznámý a nepoznatelný, avšak Tvé žluté oblečení, Tvá energie Tě nám odhaluje.
Zjevuješ se jako bys byl jedním z nás. Jsi oblečen jako pasáček, který si hraje v džungli se soustem jídla ve Své ruce. To nás mate že Tě nemůžeme poznat. Máš rád obyčejné věci. Dokonce i věnec, který nosíš je navlečen z obyčejných květů z džungle. Jevíš se jako bys měl v oblibě nízké věci.
A všechny tyto projevy nás matou. Se soustem jídla v ruce běháš za krávami. To jsou příznaky lidí z nižších tříd. Vyšší třída lidí jako jsou bráhmani a kšatrijové se nemohou takto chovat nebo pohybovat s jejich jídlem. Bambusová flétna, kterou nosíš, je také prostá a Tvůj krok je krátký. To vše nás přivádí k mylnému závěru o Tvém nízkém původu. Skrýváš se, tak jak Tě můžeme pochopit? Jakou chybu tedy děláme, že nemůžeme rozpoznat Tvou svrchovanost? Je obtížné přijmout, že Ty, Kršna, jsi Pánem všeho.
Máš mnoho obyčejných ozdob. Zde ve Vrndávaně nenacházíme na Tobě nic velkolepého nebo skvostného. Jsme zvyklí nacházet tyto věci na Vaikuntě, avšak toto je něco nového. Přišel jsi ukázat Své hravé zábavy. Zde ve Vrndávaně jsme nalezli novou koncepci. A to je úžasné, prosté a okouzlující. Prosté avšak nejpřitažlivější.
Zdobíš se jednoduchými, obyčejnými věcmi, jsi však neobyčejně okouzlující. Nelze to pochopit ani popsat. Všeobecně se v tomto světě postavení pasáčků nepřikládá zvláštní důležitost. Představují nižší třídu společnosti. Avšak zde ve Vrndávaně je taková pozice tak úžasná a okouzlující, že náš všechny přitahuje a hypnotizuje.
Tvé jednání je velmi pomalé ale jisté. Tvůj projev je takový, že se nestaráš o nic v tomto světě. Přestože se nacházíš v nižším postavení, Tvůj postoj je takový, že se zdánlivě nestaráš o nic v tomto světě. V Tobě nalézáme nejvyšší koncepci podanou velice obyčejným způsobem, ale velice úžasným způsobem. Ve spojení s Tebou se obyčejné věci stávají okouzlující. Ačkoliv jsem stvořitel a stvořil jsem všechno, nerozumím tomuto druhu stvoření. Jsem pyšný, že jsem stvořil mnoho věcí v tomto světě, ale jsem uchvácen když vidím krásu prostředí zde ve Vrndávaně. Zde je Tvé jednání pomalé ale jisté a krásné. I když jsi synem osob, jež pečují o krávy, což není moc vysoké postavení ve společnosti nebo v Písmech, povaha Tvé osobnosti je, že cokoliv děláš je nejvyšší povahy. Co to je? Ať už jsi kdokoliv, má ješitnost je poražena. Přijímám útočiště u Tvých svatých nohou, odevzdávám se Ti. Prosím, pomož mi, abych pochopil kdo ve skutečnosti jsi."
Tímto způsobem se Brahmá odevzdal. Kršna tedy stojí dokonce i mimo pochopení stvořitele vesmíru. Je nekonečný. Je nekonečný nejen co se týče prostoru, ale také času. Je nekonečný ve všech oblastech. Nekonečný. Jeho nekonečná energie je zastoupená ve vědomí, existenci a v lásce.

Absolutní sladkost

Písma nám předkládají tři koncepce nekonečného: Brahman, Paramátmá a Bhagaván. Koncepce Brahmanu je, že je všezahrnující nekonečno. Je v něm obsaženo vše co si lze představit. Paramátmá je nejmenší z nejmenších: anor aniyan. Je menší než nejmenší. A Bhagaván, neboli osobní koncepce Boha má dvě podoby: jedna je, že je Pánem nekonečného bohatství a moci a druhá, že je absolutní sladkost.
Džíva Goswámí popsal Bhagavána ve své Bhakti-sandarbě. Říká: bhagavan bhadžanija-sarva-sad-guna visištha.
Bhagavánem nazývá tento aspekt nekonečného: bhadžanija, uctívaný. Jakmile s Ním přijdeme do styku, chceme se Mu odevzdat pro Jeho uspokojení. Existují různé druhy Nekonečného. Nejvyšší koncepcí Nekonečného je: bhadžanija guna visištha. Je tak překrásný a přitažlivý, že všichni jsou Jím přitahováni a odevzdávají se Mu. Žádná jiná koncepce Nekonečného - ani nekonečný prostor, ani čas nebo nic jiného - se nemůže přiblížit této nejvyšší koncepci Nekonečného, všepřitažlivého Nekonečného. Všechny ostatní aspekty Nekonečného - nekonečný čas, nekonečný prostor, nekonečná síla - jsou vnější. Avšak nekonečná láska, která přitahuje lásku a sebeodevzdání - je nejvyšším druhem Nekonečného - a to je Kršna.
Přitažlivost je nejzákladnější prvek všude. Když přijdeme do styku s přitažlivostí a láskou, na vše ostatní zapomeneme. Nic nám nechybí, jsme-li v kontaktu s láskou. Naplnění naší existence, veškeré existence, všeho - je v lásce. Láska je princip v centru, který je jediným naplněním celé existence. Nachází se v ní samotná podstata existence. Žádná jiná podoba nebo aspekt naší základní existence jí nemůže ignorovat anebo se jí rovnat. Je nepostižitelná a je absolutní.
Ať už pociťujeme cokoliv, nejzákladnější potřebou pro naplnění zůstává láska. Absolutní vládce všeho je láska. V porovnání s ní nic neobstojí. Vše co se utká s principem lásky bude poraženo. Maháprabhu zdůrazňoval, že toto je nejpodstatnější věcí v tomto světě.
Mádhváčárja ve své koncepci jak pohlížet na áčárju, duchovního mistra, nemohl přijmout to, že Brahmá byl zmaten. Konec konců, je to guru sampradáji, přední guru tradice Brahmá-Mádhva-sampradáji. A tak Mádhváčárja tyto dvě kapitoly o iluzi Brahmy ze Šrímad-Bhágavatamu vynechal. Maháprabhu však nikoliv. Přijmul vydání Šrídhara Swámího, jež je v souladu s filozofií šuddhadvaita od Višnuswámího. Višnuswámího sampradája jsou následovníci rága-márgy, spontání oddanosti. Šrídhar Swámí zahrnul tyto dvě kapitoly do svého komentáře. A Maháprabhu to přijmul, a to je potvrzeno v Šrí Čaitanja-čaritámrtě. Mádhváčárja nemohl pojmout představu, že guru může být sveden. Nemohl snést, že guru nemusí vědět všechno, nemusí být vševědoucí, avšak Maháprabhu mohl.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všechny články zveřejněné od založení blogu jsou k nalezení v Archivu článků. Stačí kliknout na odkaz a můžete jimi libovolně procházet. V aktuálních článcích je uvedeno pouze posledních dvacet příspěvků.

s