Všechna  sláva  Šrí  Guruovi  a  Šrí  Gaurangovi

Šrí Guru a Jeho milost (4)

19. února 2011 v 15:49 | Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév–Gósvámí |  Šrí Guru a Jeho milost
sm2

Kapitola čtvrtá

vodní Guru

Původní duchovní mistr je Nitjánanda Prabhu. On je všeobecné zastoupení gurua. V duchovním světě je Nitjánanda Prabhu principem guru-tattvy ve čtyřech původních náladách oddanosti, kromě manželské nálady. V Madhuryya-rase představuje Baladévovu sestru Rádhárání, Anangu Maňdžarí.
Postavení Nitjánandy je vyšší než Baladévy. Proč? Protože rozdává prému, božskou lásku. A co je préma? Je to něco vyššího než všechny ostatní cíle. Tomu, kdo může dávat božskou lásku, musí být ostatní podřízeni. Jestliže je Krišna podřízen Maháprabhuovi, potom je samozřejmě Balaráma podřízen Nitjánandovi. Jsou si podobní, ale když je Balaráma obohacen o velkodušnost, stává se Nitjánandou. Tento Balaráma, který může rozdávat božskou lásku, který může vykonávat tuto vyšší funkci, přichází jako Nitjánanda. Náš základ musí být pevný a správný. Pak na něm můžeme postavit stavbu. Jinak se celá věc zhroutí (heno nitai vine bhai radha krsna paite nai). A pevný základ nám může dát Nitjánanda Prabhu.

Jednoho dne přišel Nitjánanda Prabhu do domu Šrí Čaitanji Maháprabhua v Májápuru. Byla tam také Maháprabhuova matka Sačí déví, Jeho žena Višnuprija déví a též ostatní oddaní. Znenadání se Pán Nitjánanda objevil zcela nahý. Maháprabhu zařídil, aby Mu byly dány nějaké šaty. Zřejmě se obával, že by si oddaní mohli o Něm něco nesprávného myslet. Proto, aby tomu předešel, poprosil Nitjánandu Prabhua o Jeho kaupinu, bederní roušku. Roztrhal ji a rozdal mezi hospodáře, kteří tam byli přítomni, poučujíce je: "Uchovávejte kousek Jeho bederní roušky jako kavacu, amulet, a přivažte si ji na paži nebo ji noste kolem krku. Prosím, mějte ji sebou. Pak budete schopni velice brzy dosáhnout vlády nad smysly."
Nitjánanda Prabhu ovládal Své smysly až do nejvyššího stupně; z tohoto hmotného světa neznal nic. Jeho vairagya, lhostejnost ke světu a světskému dění, je na tak vysokém stupni, že se může objevit nahý mezi muži a ženami. Takže, milost Nitjánandy Prabhua nám vybuduje pevný základ. Máme-li pevný základ, pak na něm můžeme vybudovat velkou stavbu. Máme-li víru v Nitjánandu, pak může tato víra unést jakékoliv množství váhy. Nezradí nás.
Šríla Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda kladl důraz na oddanost k Nitjánandovi. Nejdříve musíme získat Jeho milost, a pak můžeme získat milost Rádhy a Krišny. Šrí Čaitanya Maháprabhu znamená Rádhá-Krišna (sri krsna caitanya radha­krsna nahe anya). Nejprve musíme dosáhnout milosti Nitjánandy Prabhua, potom Gaurángy Maháprabhua, a poté Šrí Rádhy a Góvindy. Do těchto tří stádií se musíme pozdvihnout.
Oddaný: Jak je možné dosáhnout milosti Pána Nitjánandy?
ŠríIa Šrídhar Mahárádž: Člověk, ktery více inklinuje sloužit Gaurángovi a Jeho dhámu, Jeho transcendentální zemi a Jeho služebníkům, může získat milost Pána Nitjánandy. Nitjánanda je velice laskavý k osobě, která má zvláštní sklon ke Gaurá líle.

"Zpívejte Jméno Gaurángy"

Nitjánanda Prabhu procházel celým Bengálskem, ode dveří ke dveřím a říkal:"Zpívejte Jméno Gaurángy! Stanu se vaším služebníkem. Můžete si Mě koupit, jestliže budete zpívat Jméno Gaurángy. Prodám se vám bez jakékoliv ceny nebo podmínek." Taková byla Jeho nálada. Když byl Maháprabhu v Purí, poslal Nitjánandu Prabhua do Bengálska. Tenkrát řekl: "Kromě Tebe nenajdu nikoho, kdo by mohl rozšiřovat Svaté Jméno Krišny, nebo oddanou službu Krišnovi v Bengálsku. Všichni se více zaměstnávají tantrickými metodami a smriti. Příliš se zabývají těmito bezcennými záležitostmi. Jsou nafoukaní, myslí si, že získali veškeré poznání. Proto je Bengálsko velmi tvrdé pole pro kázání. Kromě Tebe není nikdo schopen probudit masy. Vyhni se vyšším kastám a přistup se Svatým Jménem Krišny k masám. Jsi nejvhodnější osoba pro tuto práci."
Nitjánanda Prabhu odešel do Bengálska, avšak místo toho, že by se snažil kázat slávy Svatého Jména Krišny, začal kázat Jméno Gaurángy. Nitjánanda Prabhu zjistil, že Krišnovy zábavy jsou velmi podobné světskému hýření, lhaní a kradení podmíněných duší. Krišnovy zábavy jsou vysoce důvěrné. Pro masy je velice obtížné porozumět čistotě krsna-líly. Mysl masy není schopna přijmout krsna-lílu za nejvyšší cíl. Když Nitjánanda Prabhu zjistil, že by bylo obtížné kázat krsna-lílu, začal kázat Gaurá-lílu, kde Krišna přichází rozdávat veřejnosti Sebe Samotného. Gauránga je dynamo, které chce rozdávat Krišnu, překypující nejvelkodušnějším, intenzívním soucitem a laskavostí k obyčejným lidem, s největší náklonností dokonce i ke kriminálníkům. Nitjánanda Prabhu je chtěl přivést do spojení s Gaurángou, neboť poté by měli Krišna-lílu automaticky v hrsti. Začal tedy proti přikázání Maháprabhua místo Rádhá-Krišna kázat o Gaurángovi. Nitjánanda Prabhu říká: bhaja gauranga, kaha gauranga, laha gauranga nama. "Uctívejte Gaurángu, mluvte pouze o Gaurángovi a zpívejte Jméno Gaurángy."
Existuje také jiný případ, který se týká Krišny a Balarámy a Gaurángy a Nitjánandy, jenž je popsán v Čaitanja-bhágavatě. Sačí déví se zdálo, že Krišna a Balaráma seděli na trůně, a Nitjánanda bojoval s Balarámou: "Slez z trůnu. Už není Dvapára-juga. Nastal věk Kali a Můj Pán Gauránga musí nastoupit na Tvé místo na tomto trůně. Slez!" Balaráma se začal ohrazovat: "Ne, ne, proč bychom měli slézt? Seděli jsme na tomto trůnu tak dlouho." Nitjánanda Prabhu začal Balarámu násilně stahovat z trůnu dolů a Balaráma se podvolil. Nitjánanda Prabhu řekl: "Můj Pán Gauránga chce tuto pozici hned. Jeho věk přišel." Nitjánanda velmi straní Gaurángovi. Říká: "Krišna je daleko. Můj Pán je Gauránga."
A tak musíme být vděčni Nitjánandovi Prabhuovi, neboť On je náš guru. Jeho milost je tak důležitá, že Raghunátha Dása Gósvámí říká: ,Ó Rádhárání, chci Tvou milost. Bez Tebe, nechci Krišnu Samotného. Nikdy nechci Krišnu bez Tebe." Toto by měl být správný postoj oddaného. To bylo vysvětleno Šrílou Višvanáthou Čakravartí Thákurou v jeho Gurvvastakam:

yasya prasadad bhagavat-prasado
yasyaprasadan na gatih kuto 'pi
dhyayan stuvams tasya yasyas tri sandhyam
vande guroh sri-caranaravindam

"Klaním se lososovým nohám šrí gurudévy. Jeho milostí dosáhneme milosti Krišny; bez jeho milosti jsme ztraceni. Proto bychom měli vždy meditovat o šrígurudévovi a modlit se o jeho milost."
To je pozice šrí gurua, jehož milostí můžeme získat vše, získat milost Krišny, a bez kterého milosti nemáme žádnou naději. Čili, takto musíme projevovat úctu tomu, kdo nám dal první spojení s vědomím Krišny.

Guru není loutka

Avšak zároveň, když vzdáváme úctu gurudévovi, si nesmíme představovat, že guru je loutkou, mrtvou figurou. Přestože jsme obeznámeni s určitou postavou, a přijímáme ji za našeho gurua, neměli bychom se nechat svést. Důležitá věc je to, co říká, jeho instrukce. To by mělo přitahovat naše vnitřní srdce. Já nejsem toto tělo. Jsem dotazovatel. Ona věc, která mě uspokojuje, přitahuje dotazovatele k dotazovanému - musím se snažit v něm tuto věc najít. Nesmím se spoléhat na hmotné kalkulace. Nejsem toto tělo. Kdo jsem, žák? Jsem pouze toto tělo, tato postava, tato barva, tato kasta? Nebo jsem touto povahou, učeností anebo intelektualismem? Ne. Já jsem ten, který přišel hledat. Kdo je zůčastněn ve mě a kdo je zůčastněn v guruovi? Toho si musíme být plně vědomi. Co je tou vnitřní věcí? Přišel jsem kvůli tomu. Musíme si být vědomi našeho vlastního zájmu.
Existuje relativní princip a absolutní princip. Měli bychom si přestat všímat formy, ignorovat ji; a vždy bychom měli žít v tomto duchu. Jinak se staneme uctívači formy, uctívači idolu.

Guru: víc než to, co vidí oko

Je řečeno, že spojení s duchovním mistrem je věčné (caksu dana lilo yei, janme janme prabhu sei). Avšak nesmíme ztotožňovat našeho gurua s podobou, kterou vnímáme našimi fyzickými smysly. Náš vnitřní pohled na něj se bude vyjasňovat se vzrůstem naší vize. Když naše vize vzroste od hmotné k transcendentální, náš pohled na něj se podle toho také změní.
Člověk se většinou posuzuje podle zevnějšku, podle jeho oblečení, a potom podle jeho těla, mysli a inteligence. Do míry, jak se náš pohled bude vyvíjet, abychom viděli věci správně, do takové míry budou viděné věci měnit svůj vzhled. Krišna říká: acaryyam mam vijaniyan: "V konečném smyslu jsem to Já, kdo je áčárja." Je to funkce božskosti a v různých stádiích může mít různé podoby. Různí áčárjové mohou pracovat současně.
Poznání, ideál vzrůstá od jemného k hrubému. Hloubka vize oka nám odhalí různé postavy různých áčárjů. Postupným procesem realizace to přeroste do různých ras (nálad), až k nejvyššímu stupni. Jinak je naše poznání založeno na hmotné koncepci. A vkládat hmotnou koncepci do božskosti je zločin, je to nevědomost, je to chybné.
Musíme se osvobodit ze smyčky ztotožňování reality s fyzickou podobou, kterou vnímají naše smysly. Oči nás podvádí; nemohou nám zprostředkovat pravou podobu nebo barvu. Uši nám nemohou zprostředkovat pravý zvuk. Konkrétní realita je mimo vnímání našich smyslů. Takže, co potom tato věc je? Jelikož se nacházíme v tak nízké pozici, do vnitřního světa můžeme postupně dojít pouze s pomocí gurua.
Ale jak rozpoznáme našeho gurua? V zimě nosí jisté oblečení a v létě zas nosí jiné oblečení. Když přikládáme větší důležitost vnějšímu oblečení, co potom můžeme dělat? Měli bychom si myslet, že oblečení je pro tělo nezbytné? Guru k nám může přijít v určitém těle. Předpokládejme, že guru se zjeví jako mladý muž. Když zestárne a mladá podoba se promění ve starší, jak ho rozpoznáme? Znovu, v jednom zrození, může přijít v určitém těle a jindy se může zjevit v jiném těle. Ten samý guru se může objevovat v různých dobách. Jak ho poznáme? Od vnějšího kritéria musíme jít k vnitřnímu.
Když přijdu o hrubé tělo z masa a krve a budu existovat pouze v jemném těle, pak musím najít svého gurua také tam, v jemném těle. Polobozi, gandharvvové a siddhové, dokonalé bytosti na nebeských planetách, mají rovněž svého gurua, a nemají hmotné tělo, a ani jejich guru nemá hmotné tělo.
Takže, když odstraníme vnější koncepci, vstoupíme do vnitřní, a to je pro pokrok žáka velice důležité. To sice neznamená, že bychom měli přehlížet fyzickou podobu gurua. Ale to nejdůležitější je uvnitř. Musíme uctívat zbytky gurua, jeho kabát, jeho boty, jeho sandály. To však neznamená, že jeho boty jsou nadřazeny jeho tělu; musíme sloužit jeho osobě. Podobně, když jsme dychtiví dělat pro něj nějakou fyzickou službu, když chceme například masírovat jeho nohy, ale on po tom netouží a řekne: "Ne, ne, ne," měli bychom to snad dělat? Naše vnitřní poslušnost vůči němu bude vyšší. Takto musíme pokročit od hrubého k jemnému.
Kdo je guru? Kde se nachází? Jaký je jeho ideál? Co ode mne ve skutečnosti chce abych dělal? Těmto věcem musíme naslouchat. Nesmíme na nich lpět pouze formálně. My chceme duchovní cestu. Duchovní člověk jde do duchovního světa, aby získal duchovní realizaci. To vše je duchovní transakce. A jestliže chceme dojít do vnitřního světa podstaty, všechny světské koncepce, ať už fyzické, mentální nebo intelektuální, by měli být z naší cesty odstraněny.

Pokrok: zamítnutí a přijetí

Tento postoj rozhodne o našem skutečném pokroku, našem skutečném plánu života. Naše naplnění přichází vždy zevnitř. Když se chytíme tohoto lana, pak můžeme jít a získat věci této vyšší, duchovní kvality. Můžeme oceňovat krásnou postavu, vystupování, pohyby a intelektuální přednesy duchovního mistra, a rovněž mnoho ostatních věcí. Ale co by mělo být nejvyšším ohniskem naší realizace? Co by mělo být naším nejvyšším cílem, pro který zamítneme všechno ostatní? Pokrok znamená zamítnutí a přijetí. Náš duchovní život musí být vždy dynamickou věcí, jinak budeme mrtví. Pokrok znamená přijetí a zamítnutí. Vědci to rovněž potvrzují v jejich teoriích přirozeného výběru, "přežití nejsilnějšího". Příroda jedny vybírá a jiné eliminuje. Život je dynamický; žijeme v dynamickém světě. Všude najdeme přijetí a zamítnutí. To je pokrok. A náš život musí být progresivní, ne statický.
Abychom získali milost Nitjánandy Prabhua, měli bychom se snažit ze všech sil studovat charakter Šrí Gaurángy Maháprabhua, sloužit Mu, sloužit Jeho dhámu a Jeho oddaným. To nám jednoduše pomůže dosáhnout milosti Nitjánandy Prabhua. Vždy však budeme přicházet do styku s běžnými činnostmi v našem současném stádiu, a proto musíme neustále držet nejvyšší ideál nad našimi hlavami. S tímto ideálem budeme schopni pokročit. Náš ideál, náš nejvyšší vzor - je naším největším bohatstvím v životě. Být obeznámen s koncepcí nejvyššího ideálu a stát na cestě realizace tohoto cíle je nejvyšším bohatstvím v našem životě.
Šríla Raghunátha Dása Gósvámí se modlí: "Usiluji pouze o jednu věc. Uchovávám naději, že jednoho dne zavítám do sféry, kde Rádhika a Mádhava sedí v celé Jejich slávě a hrají si." To by měla být naše vyhlídka. To stojí v modlitbě Raghunáthy Dáse Gósvámího k jeho guruovi. Říká:

nama- srestham manum api saci-putram atra svarupam
rupam tasyagrajam uru-purim mathurim gostavatim
radha-kundam giri-varam aho radhika-madhavasam
prapto yasya prathita-krpaya sri gurum tam nato 'smi


"Jsem plně zavázán svému Šrí Gurudévovi. Proč? Dal mi mnoho věcí. Dal mi nejvyšší koncepci Svatého Jména Krišny, nejvyšší podobu zvuku, který obsahuje nejvyšší podobu myšlení, úsilí, ideálu, všeho. A dále mi dal mantru." Jméno je v mantře. Bez Jména je mantra k ničemu. Když Jméno Krišny vyjmeme a nahradíme ho jiným jménem, mantra přinese opačný výsledek. Jméno Krišny je vším. A v mantře je Jméno formulováno určitým způsobem, jako druh modlitby.
Dále říká: "Dal mi službu velkému Spasiteli, synovi matky Sačí, Šrí Čaitanjovi Maháprabhuovi, který je jako zlatá hora, jenž stojí, aby nám ukázala směr ke Krišna-líle. Gurudéva mě přivedl k lotosovým chodidlům Maháprabhuova nejdražšího osobního asistenta, Svarúpy Dámodary, jenž je ztělesněním Lality Déví, nejpřednější přítelkyně Rádhiky.
"Dále mě přivedl do spojení se Šrí Rúpou, který byl pověřen rozdávat nejvyšší druhy oddané lásky, rasy." Vaidhi-bhakti, uctívání Pána s bázní a úctou, je nižšího řádu. Ale Šríla Rúpa Gósvámí rozdával rágánugá-bhakti, spontánní lásku, nejniternější rozpoložení srdce. Maháprabhu považoval Šrí Rúpu za nejlepšího v oblasti rágánugá-bhakti.
Dása Gósvámí říká: "Poté jsem jeho milostí získal společnost Šríly Sanátany Gósvámího, který urovnal naši pozici ve vztahu k rágánugá-bhakti. Vysvětlil cestu vaidhi-bhakti a dal nám sambandha-jnanu: poznání o tom, co je co, správné obeznámení se s prostředím." Dále říká: "Gurudéva mi dal Mathura Mandalu, kde se Rádhá a Góvinda oddávají Svým zábavám; kde les, kopce, všechny rostliny, křoví a zrnka písku, vše přináší obeznámení se s Rádhá-Krišna lílou, a kdekoliv se podívám, pomáhají mi vzpomínat na Rádhu a Góvindu. Od mého gurudévy jsem obdržel všechny tyto věci: Vrndávanu, kde krávy a pastevci vybudovali své vesnice. Seznámil jsem se s jejich společností, jejich povahou a jejich pocity lásky ke Krišnovi.
"Milostí gurudévy jsem byl obeznámen s Rádhá-kundou, nejoblíbenějším místem zábav Rádhy a Góvindy, tak jako i s velkým Govarddhanem. A nakonec mi dal naději, že jednoho dne mohu získat službu Šrí Šrí Rádhice a Mádhavovi. Můj gurudéva mi dal všechna tato ujištění, proto skláním svou hlavu se vší úctou k jeho lotosovým nohám."
Čili, když jsme si vědomi všech těchto duchovních záležitostí, pak si můžeme myslet, že jsme se obrátili na našeho gurudévu správně. Kdo je náš guru? Jaká je jeho mise? Musí to být naplněno všemi těmito věcmi. Bez nich, co by bylo naším zájmem?

Co je ISKCON?

Oddaný: Existuje mnoho pohledů na Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (ISKCON). Jaký by měl být správný pohled na ISKCON?
ŠríIa Šrídhar Mahárádž: V tomto verši dává Raghunátha Dása Gósváml správné obeznámení se s tím, co ISKCON je (namasrestham manum api saci-putram atra svarupam). ISKCON se nemůže odchylovat od tohoto verše. Nepřišli jsme sem, abychom se klamali, ale abychom se naplnili. ISKCON naplní vnitřní požadavek každého, dokonce rostlin i kamenů, přivádějíce je k nohám Maháprabhua a Gósvámích. Od vesnice k vesnici, každý, všude, by měl být chycen a osloven: "Zpívej Jméno Krišny! Pojď pod zástavu Maháprabhua!" Této velké celosvětové misi se bude nesmírně dařit; dotkne se nebes a pokryje Zem i ostatní planety. To byl cíl Bhaktivédánty Svámího Prabhupády, my mu rozumíme a oceňujeme ho.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všechny články zveřejněné od založení blogu jsou k nalezení v Archivu článků. Stačí kliknout na odkaz a můžete jimi libovolně procházet. V aktuálních článcích je uvedeno pouze posledních dvacet příspěvků.

s