Všechna  sláva  Šrí  Guruovi  a  Šrí  Gaurangovi

Šrí Guru a Jeho milost (14)

4. března 2011 v 11:57 | Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév–Gósvámí |  Šrí Guru a Jeho milost

Kapitola čtrnáctá

Linie Šrí Rúpy

Impersonalističtí transcendentalisté říkají, že poté, co se jednou osvobodíme od tělesného pojetí, bude vědomí lidské duše tou nejvyšší věcí, nad kterou už žádná jemnější, vyšší věc neexistuje. Avšak Písma prohlašují, že Nadduše, paramátmá, je nadřazenější existenci individuální duše, a že koncepce Bhagavána, osobního pojetí Boha, je ještě vyšší. Ta počíná koncepcí Vásudevy: Krišny Samotného. Koncepce Náráyany je vyšší a koncepce Krišny je nejvyšší. Koncepce Krišny se dále dělí na: Dváraká, Mathurá a Vrndávana. Šrí Čaitanja Maháprabhu a Šrímad-Bhágavatam prohlašují, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství: krsnas tu bhagavan svayam.
Vrndávánská koncepce Krišny jako Nejvyšší Bytosti je nejvyšší, neboť krása převyšuje vše. Krása převyšuje veškerou velikost a sílu. Ne fyzická, mentální či intelektuální síla, ani žádná jiná síla, ale krása a láska je konečnou ovládající silou. Absolutní dobro je absolutní krása a ta je absolutním ovladatelem. Milost je nad spravedlností.
Většinou si nedokážeme představit, že by mohlo existovat něco více než spravedlnost; myslíme si, že spravedlnost musí být nejvyšším principem. Avšak my říkáme, že milost stojí nad spravedlností. A kdo může prokázat milost? Ne nějaká obyčejná osoba - jen král. Ten kdo může odškodnit ztrátu na spravedlnosti, může udělit milost. A nejvyšší soud je schopen odškodnit všechno. Takováto říše existuje. Pán se tam zaměstnává v zábavách s parafenálií, která je stejné kvality. Existuje tam takový zákon, který stojí nad představou spravedlnosti, jakou si vytvářejí naše omezené mozky.
Uddhava je považován za nejpřednějšího oddaného Pána, a jeho výrok, týkající se milosti najdeme v Šrímad-Bhágavatamu (3.2.23):

aho baki yam stana-kala-kutam
jighamsayapayayad apy asadhvi
lebhe gatim dhatry-ucitam tato 'nyam
kam va dayalum garanam vrajema

Praví: "Kde jinde bych se měl odevzdat? Jak bych se mohl odevzdat někomu více milostivějšímu než je Krišna, když jsem viděl, jak démonka Pútaná přišla pod rouškou mateřské náklonnosti zabít Krišnu, avšak místo toho získala tak úžasné požehnání, že jí bylo uděleno nejvyšší postavení jako jedné z Krišnových matek? Můj Pán je tak laskavý, tak milostivý. Kde jinde bych se měl odevzdat? Vložila své jedem potřené ňadro do úst kojence Krišny, a byla tak vysoce a laskavě odměněna! Jak tedy můžeme měřit Jeho milost, Jeho nekonečnou milost? Jeho způsoby a milost jsou nad veškerá očekávání." Místo toho, aby ji soudil, shledáme pravý opak. Prokázal velkodušné chování ke Svému nejvyššímu nepříteli. Milost je tedy nad spravedlností, tak vysoký stupeň milosti, tak kvalitní a intenzivní milost, že jí nelze změřit. Uddhava se modlí: "Kde bych jen našel takovýto druh milosti jako je tento? Musím padnout k božským nohám Pána Krišny. Proč by neměl inteligentní člověk běžet, aby padnul k nohám takovéto vznešené osobnosti jako je Krišna? Jeho povaha je povahou nejvyšší lásky."

Oddělení milosti

My, koneční, bychom se měli obrátit na Nekonečného v tomto duchu: "Z hlediska spravedlnosti, nemám žádnou naději. Obcházím tuto oblast. Své štěstí mohu hledat jen v oblasti milosti, kde neexistuje měřítko dobra či zla, zásluh nebo provinění. Přišel jsem do této oblasti, můj Pane, jelikož nevím co je ve mně. Když analyzuji a studuji své vlastní srdce, zjišťuji, že neznám své vlastní já. Jsem tak bezmocný a ubohý, že neznám dokonce ani sám sebe. Jak bych se jen mohl odvážit vkročit do oblasti, kde mi bude něco uděleno až po zvážení mých zásluh a provinění? Nechci to, nechci žádné rozhodnutí, jenž je založeno na posuzování.
"Odevzdávám se. Můžeš se mnou naložit podle Své vůle. Jsem největší hříšník. Co se mnou udělaš je v Tvých rukou. Spasiteli, přišel jsem k Tobě. Je-li to možné, zachraň mne. To je má otevřená prosba, má jednostranná prosba." Tento druh sebezapření automaticky očistí naše srdce. Tímto postojem šaranágati, neboli odevzdáním, upoutáváme nejvyšší pozornost shora. šaranágati, odevzdání, je jediná cesta či způsob, jak znovu nabýt náš ztracený cíl.
V současnosti jsme odpojeni od šance získat božskou lásku, kterou uchováváme v nejniternější oblasti našich srdcí. Pokud chceme získat tuto výsadu jednoduše a rychle, musíme se obrátit na Pána s otevřeností a s odkrytým tělem a myslí, zcela odhaleni. Šríla Rúpa Gósvámí napsal v Bhakti-rasámrta-sindhu (1.2.154):

mat-tulyo nasti papatma
naparadhi ca kascana
parihare 'pi lajja me
kim bruve purusottama

"Můj Pane, cítím se zahanben. Jak Ti obětuji takové čisté věci jako jsou květy? Většinou se Ti obětují čisté věci, ale co bude se mnou? Přišel jsem s tou nejšpinavější věcí, abych Ti ji obětoval. Stydím se. Přišel jsem k Tobě pouze se svou hanbou, žádat Tě o Tvou milost. Můj hříšný, zločinný život nemá obdoby. Vše co je považováno za zlé najdeš ve mně. Nemohu ani mluvit o svých odporných zločinech a hříších. Přesto však mě Tvá povaha, existence, sláva a shovívavost přitahují. Ty mě můžeš zachránit. Můžeš mne očistit. S nadějí jsem přišel k Tobě. Mám jen jednu jedinou útěchu, že jsem skutečným objektem Tvé milosti. Tvá tendence je očistit nejnižšího. Ti, jenž jsou nejubožejší mají právo na Tvou milost. Já jsem ten nejubožejší z nejubožejších a nejnižší z nejnižších. To je má jediná kvalifikace, má jediná naděje přitáhnout Tvou pozornost a vzývat Tvou velkodušnost."
Rúpa Gósvámí ve své Bhakti-rasámrta-sindhu (1.2.153) říká, že přesto v něm existuje nějaký druh podvědomého prvku:

yuvatinam yatha yuni
yunanca yuvatau yatha
mano 'bhiramate tadvan
mano 'bhiramatam tvayi

"Tak jako mladý chlapec cítí přitažlivost k mladé dívce, já toužím po tomto druhu přitažlivosti k Tobě. Chci se pohroužit do Tebe a zapomenout na veškerou hmotnou parafenálii." A okamžitým upřímným odevzdáním, náš pokrok začíná. Pokrok v tomto druhu přitažlivosti nás přivádí do nejvyššího postavení. "Chci toto důvěrné spojení s Tebou, můj Pane. Jsem nejubožejší z ubohých, ale současně se snažím o spojení s Tebou. Jsem tak znechucen s okolním světem, že chci ten nejintenzivnější a nejúplnější vztah s Tebou." S tímto postojem začíná proces odevzdání a krok za krokem pokračuje. "Já chci tento druh božské lásky, důvěrnosti s Tebou. Chci se hluboce ponořit do Tebe."

Zjevující se a mizící Písma

govinda-vallabhe radhe prarthaye tvam aham sada
tvadiyam iti janatu govindo mam tvaya sahav

Tato modlitba z Arccana Paddhati, pochází z knihy Hari-bhakti-vilása, kterou vydal Gopál Bhatta Gósvámí. Odtamtud vzešla tato modlitba skrze něho. Je v této šástře, která je věčným tokem určitého proudu poznání. Vše na Gólóce a Vaikuntě je věčné. Tak jako slunce vychází a zapadá, zjevuje se a mizí, tak i myšlenky, které jsou věčné se někdy zjevují a mizí.
V tomto verši, Góvinda-vallabhe rádhe, nastává prudký obrat. Krišna říká Svému oddanému: "Ó toužíš po důvěrném vztahu se Mnou? V Mé skupině ho nenajdeš. Musíš jít do jiné. Jdi do skupiny Rádhiky." Na to se myšlenky oddaného ihned zaměří v tuto stranu. Všechna Jeho energie je soustředěna tam. Je to Její monopol. Krišna říká: "V Mé skupině Svou touhu nenaplníš. Budeš muset jít jinam a tam podat žádost." A s touto inspirací, oddaný okamžitě předloží svou žádost Rádhárání: govinda-vallabe radhe: "Ó Šrí Rádho, Tvůj Pán a udržovatel je Góvinda. Je Pánem Tvého srdce." Góvinda znamená - ten, kdo může zcela uspokojit naše smysly. S našimi smysly můžeme zakoušet vnímání, stejně jako poznání. Góvinda je Pánem, který zcela uspokojuje všechny naše smyslové orgány. "Góvinda je Tvůj Pán. Ale i opak je pravdou. Jsi paní Jeho srdce, srdce Nejvyššího Pána. Anebo ne? Jsi královnou srdce Góvindy. Dostal jsem radu, abych přišel k Tobě se svou žádostí. Prosím, zařaď mé jméno do Tvé skupiny a přijmi mne jako služebníka do Tvé skupiny."

Řeka nektaru

radhe vrndavanadhise karunamrta-vahini
krpaya nija-padabja dasyam mahyam pradiyatam

"Ó Rádho, ó královno Vrndávany, jsi jako řeka plná nektaru milosti. Prosím, buď ke mně laskavá a uděl mi nějakou malou službu Tvým lotosovým nohám." Jsi královnou všech druhů extáze (rasotsava). Rása znamená extáze. Je to nekonečný tok extáze. Je to zvláštnost Vrndávany: adi-rása, původní rása, madhurya-rása, manželská nálada. Všechny rásy pocházejí z této rásy, a každá z nich má svůj specifický rys. Když je všechny analyzujeme, zjistíme, že se všechny nacházejí v madhurya-ráse. A madhurya-rása se označuje za nejvyšší náladu oddanosti.
Ve Své konverzaci s Rámánandou Rájem, Šrí Čaitanja Maháprabhu zamítl oddanost, jež je znečištěna rozumem. Řekl: eho bahya age kaha ara: "To je povrchní, pokračuj." Maháprabhu přijal, že skutečná bhakti začíná ve stádiu čisté oddanosti, která se nemísí s rozumem. Když Rámánanda vysvětloval dasya-rásu, Maháprabhu řekl: "Je to dobré, ale pokračuj." Pak se Rámánanda zmínil o sakhya-ráse, a Maháprahu řekl: "To je také dobré, ale pokračuj dál." Na to přišel k vatsalya-ráse, rodičovské náladě. "To je velmi dobré," řekl Maháprabhu, "ale pokračuj." Dále přišel k madhurya-ráse a Maháprabhu řekl: "Ano, to je nejlepší." Tento druh rásy se nejčastěji vyskytuje ve Vrndávaně.
Madhurya-rásu najdeme v nejvyšším měřítku ve Vrndávaně. Praví se: radhe vrndavanadhise: "Jsi královnou tohoto druhu líly, který se nachází ve Vrndávaně. Tam protéka nejvyšší druh nektaru. Jsi jako tekoucí řeka nektaru."

Rozdávaní extáze

Skutečná povaha Krišny je popsána jako 'Extáze Sama.' Vychutnává Svou vnitřní extázi. Zná Svou extázi a cítí ji, ale aby mohl rozdávat tuto vnitřní extázi ostatním, je zapotřebí jisté energie, a ta je známá jako hladini. Jádrem hladini-šakti, neboli Krišnovy vnitřní energie extáze je Rádhiká, která vlastní nejniternější rásu, extázi nejvyššího stupně, vyjímajíce jí z nitra a rozdávajíce jí kolem.
Je řečeno karunamrta-vahini: z této velké fontány tryská extáze smíchaná s velkodušností, a tak jako řeka tekoucí z hor může svým proudem unášet mnoho cenných minerálů do vnějšího světa, tak energie hladini přináší rásu z příbytku rása-svarúpy, Samotného Krišny, Zosobněné Extáze. Tok této řeky nektaru přináší extázi a rásu, tok sladkosti a velkodušnosti, aby je rozdal ostatním.
S pokrokem probíhá mezitím v mysli oddaného další kategorická změna. Zrealizuje: "Ó! Krišna je pro mne až druhořadý. Své prvotní spojení jsem našel s Tebou, Šrí Rádhou. Chci sloužit přímo Tobě a ne Krišnovi." Takovéto probuzení srdce, důvěrná spjatost a zavázanost nejbližšímu prostředníkovi se vyvine v odevzdané duši. V tomto stádiu si oddaný myslí: "Větší prospěch získám, budu-li svou největší pozornost věnovat nejbližšímu prostředníkovi, mému gurudévovi. Takto budu úspěšný." A guruův zájem je předat toto vyšší spojení. Samozřejmě naše úmysly musí být čisté a pravé a úkolem tohoto prostředníka je dát nám vhodné spojení s hierarchií služby.
Celou svou pozornost bychom měli soustředit na službu našemu guruovi. To by měla být naše idea. Naší první tendencí je, že se obracíme na Krišnu. První věcí, kterou bychom měli v tomto stádiu pochopit je, že jsme bezmocní. Samozřejmě, vše musí být upřímné. Nejprve je stádium bezmocnosti, poté chceme útočiště Krišny, Zosobněné Sladkosti, pak jsme přitahováni ke sladkosti určitého typu a obrátíme se na toto oddělení. Tam se modlíme o konečné nejbližší spojení neboli nepřetržité členství jako tamní služebník. To určil Šríla Raghunátha Dása Gósvámí jako nejvyšší cíl lidské bytosti.
Dása Gósvámí žil celých šestnáct let ve společnosti Šrí Čaitanji Maháprabhua a Svarúpy Dámodary. Potom, co opustili tento svět byl Raghunátha Dása znechucen představou o své budoucnosti, a odešel do Vrndávany, aby tam ukončil svůj život. Když se tam ale setkal s Rúpou a Sanátanou, získal další vizi, sen nového života. Poté shledal: "Přestože Šrí Čaitanja Maháprabhu a Svarúpa Dámodara zmizeli z pohledu mých fyzických očí, žijí zde v Rúpovi a Sanatánovi, v jejich činnostech a v jejich kazatelském úsilí. Maháprabhu je zde a živý jako nikdy předtím." A tak zanechal myšlenky na ukončení svého života. Pak s novým elánem začal sloužit ve Vrndávaně.
Dása Gósvámí nám ukázal jaký je náš nejvyšší zájem. Řekl: "Ó Rádhiko, chci Tvou službu. Pokud se mnou nejsi spokojena, nechci Krišnu, ani Jeho zemi Vradžu." Toto je jeho modlitba. On sám je uznán za prayojana-áčárju, gurua, jenž nám ukázal, co je naším nejvyšším cílem v našem životě, prayojana-tattvu, konečný cíl. A tato sloka dokazuje jeho postavení jako dárce našeho cíle.

Oceán nektaru

asabharair-amrta-sindhu-mayaih kathancit
kalo mayatigamitah kila sampratam hi
tvam cet krpam mayi vidhasyasi naiva kim me
pranair vrajema ca varoru bakarinapi?
Vilapa Kusum Anjali (102)

Tato sloka je přímo modlitbou k Rádhárání. Vyjadřuje určitý druh naděje, který je tak sladký a ujišťující, že je porovnatelný s nekonečným oceánem nektaru. Praví: "S touto nadějí nějak prožívám své dny, vláčím svůj život tímto únavným časem jen kvůli této naději. Tato naděje mě udržuje, nektarový oceán naděje mne přitahuje, drží při životě. Nějak se pohybuji k mé jediné jistotě.
"Pozbyl jsem přímé společnosti Maháprabhua, Svarúpy Dámodary a mnoha jiných velkých duší, a přesto jsem stále naživu. Proč? Vidím jakýsi záblesk naděje. A vyhlídka a kvalita mé naděje je velmi velká a vysoká. Avšak má trpělivost je u konce. Nemohu to déle snášet. Nemohu čekat. Jsem v koncích, nemohu již déle čekat. Pokud mi nyní neprokážeš Svou milost, skončil jsem. Ztrácím šanci navždy. Netoužím dále žít. Bylo by to zcela marné.
"Bez Tvé milosti nemohu dále žít ani na chvíli. A Vrndávana, jenž je mi dražší než můj vlastní život - jsem z ní znechucen. Je to bolestivé, neustále mě to trápí. Co říci o ostatních, když jsem znechucen dokonce i z Krišny. Je to hanebné vyslovovat takováto slova, avšak nemohu mít žádnou lásku ani ke Krišnovi, dokud mě nevyzdvihneš do Tvého důvěrného kruhu služby. Přišel jsem kvůli tomuto půvabu. Našel jsem klíč k tomuto půvabu ve službě Tvé skupině. Bez toho je vše nechutné. Nemohu udržet svou existenci ani ve Vrndávaně. Nepřitahuje mne ani Krišna, co říci o ostatních." Toto je modlitba Raghunáthy Dáse Gósvámího.

Služba Rádhárání

Podle školy ustanovené Maháprabhuem je proto řečeno, že Radha-dasyam, služba Šrímatí Rádhárání, je nejvyšším cílem živé bytosti. To je jádro Šrímad-Bhágavatamu. Jsou to Krišnova vlastní slova. V Šrímad-Bhágavatamu se (11.14.15) praví:

na tatha me priyatama atmayonir na sankarah
na ca sankarsano na srir naivatma ca yatha bhavan

"Ó Uddhavo! Ani Brahmá ani Šiva, Lakšmí, či dokonce Já Sám, nikdo Mi není tak drahý jako jsi Ty." A tento Uddhava oslavuje Vrndávanu, vradžské gopíe a Rádhárání takto (10.47.61):

asa maho carana-renu jusam aham syam
vrndavane kim api gulma-latausadhinam
ya dustyajam svajanam arya-patham ca hitva
bhejur mukunda-padavim srutibhir vimrgyam

"Gopíe z Vrndávany se vzdaly společnosti svých manželů, synů a ostatních rodinných členů, kterých je obtížné se vzdát, a obětovaly dokonce své náboženské principy, aby přijaly útočiště u lotosových nohou Krišny, které hledají dokonce i Védy. Ó! Požehnej mi, abych se narodil jako stéblo trávy ve Vrndávaně, abych tak mohl získat prach těchto velkých duší na svou hlavu."

Hledání Šrí Rádhy

Uddhava nám ukázal nejvyšší postavení gopíí. Avšak i mezi všemi gopíemi a Rádhárání ještě existuje kategorický rozdíl. To dokazuje rása-lílá. Když Krišna a gopíe otevřeně předváděli své transakce srdce překypující touto božskou rásou, jež zaplavovala všechny směry, Rádhárání tam byla také. Ona nejvíce přispěla do tohoto společného představení rása-vilasa v parakiya-madhurya-ráse, milostné náladě. Rádhárání pak najednou pocítila v srdci nespokojenost. Pomyslela si: "Jsem rovněž zařazována do tohoto běžného toku rásy? Jakýsi zvrat nastal v Její mysli a náhle odešla. Poté, co předvedla Svůj vlastní druh znamenitého tance a zpěvu, zavádějíce nový proud, náhle odešla. Opustila kruh tance rása. Krišna najednou zjistil: "Rádhárání tu není. Ztratilo to svou chuť." Tok rásy zde byl, ale jádro, kvalita se snížila. On cítil: "Proč už to neuspokojuje Mé vnitřní srdce?" Pociťoval v tomto proudu nějaký úbytek. A pak zjistil, že Rádhárání je pryč. Zklamán, opustil kruh tance rása, a šel Jí hledat.
Přestože parakiya-madhurya-rása, nejvyšší nálada manželské lásky, Vrndávana, gopíe - to vše bylo přítomno, i tak je zde kategorický rozdíl v kvalitě mezi ostatními gopíemi a určitou Rádháránínou skupinou. Vždy je mezi nimi kategorický rozdíl v kvalitě a kvantitě. Ve své Gíta-Góvindě (3.1) Džajadéva Gósvámí popsal jak Krišna opustil kruh tance rása:

kamsarir api samsara
vasana-baddhasrnkhalam
radham adhaya hrdaye
tatyaja vraja sundarih

"Pán Krišna přijal Šrímatí Rádhárání do Svého srdce, jelikož s Ní chtěl tancovat. Takto opustil arénu tance rása, a společnost všech ostatních překrásných dívek Vradže." Takto Džajadéva popsal, jak Krišna opustil tanec rása, s Rádhou v srdci. Odešel Ji hledat. Její pozice je tak vznešená. Je řečeno: "Pánovy transcendentální touhy po milostných výměnách nemohly být uspokojeny ani mezi bilióny gopíí. A tak odešel hledat Šrímatí Rádhárání. Jen si představte, jak transcendentálně je Šrímatí Rádhárání kvalifikovaná!" (sata-koti-gopite nahe kama nivapna).
Počtem tam bylo mnoho gopíí, avšak kvalitativně byly méně. Jejich celkové spojení Krišnu nemohlo uspokojit. Byl tam kvalitativní rozdíl.
Rúpanúga-sampradája, následovníci linie Šrí Rúpy, jsou ti, jenž mají jedinečnou chuť služby ve skupině Rádhárání. V této sféře není místo pro žádnou světskou exploataci či odříkání a ani pro šástrickou oddanost. Nejvyšší druh oddanosti není ovládán žádným zákonem. Je spontánní a automatický. Oběť nejvyššího stupně je možná jen v této skupině. Nejvyšší druh božského sentimentu přichází ze skupiny Šrímatí Rádhárání, a nelze ho srovnat s žádným cílem, jenž je známý ve věčném faktoru času a prostoru.
Pak existuje ještě další stádium, na které bychom měli být připraveni. Proč bychom se měli snažit vstoupit do skupiny Rádhárání? Měli bychom si myslet, že zde, v této lepší atmosféře budeme Krišnovu přítomnost pociťovat důvěrněji? Měli bychom si myslet: "Budu s Krišnou ve velmi důvěrném spojení," měli bychom chtít vstoupit do této skupiny? Ne. Chceme se vyhnout spojení s Krišnou, a soustředit se na službu Rádhárání. Proč? Co více můžeme získat službou Rádhárání? Když se budeme snažit sloužit Krišnovi přímo, ztratíme tím. Rádháránina služba Krišnovi je nejvyšší ve všech ohledech. Když obětujeme naši energii, abychom pomohli Rádhárání, bude využita v Její službě. Takto bude sloužit Krišnovi rozsáhlejším způsobem. Na oplátku se nám pak od Ní dostane odměny. To bude oddanost nejvyššího druhu (mahábháva).
Proto všeobecný sklon sakhíí, důvěrných služebnic Rádhárání, je nepřicházet do přímého spojení s Krišnou. Vyhýbají se tomu. Přesto, je to laskavá a šlechetná povaha Rádhárání, že je čas od času pod nějakou záminkou spojuje s Krišnou. Avšak jejich vnitřní povahou je, že se vyhýbají Krišnovi, a soustřeďují se na službu Rádhárání. To je potvrzeno v Čaitanja-čaritámrtě (Madhya 8.209):

radhara svarupa - krsna-prema kalpalata
sakhi-gana haya tara pallava-puspa-pata

"Povahou je Šrímatí Rádhárání jako rostlinka lásky k Bohu a gopíe jsou jako větvičky, květy a lístky této rostlinky." Tyto lístky, květy a větvičky věčně raší z rostlinky Šrímatí Rádhárání. Ona je stonek a oni jsou větvičky. To je jejich vztah.
Přesto je zde stále další, vyšší věc. Jsme známí jako rúpánuga, následovníci Šrí Rúpy. Proč? Služba Šrímatí Rádhárání vylučuje vše, dokonce i Náráyanu, a směruje přímo ke Krišnovi. Existuje Krišna v Dvárace, Krišna v Mathuře, a Krišna ve Vrndávaně. Pak ve Vrndávaně, kde se svobodně mísí různé skupiny, je skupina Rádhárání nejvýše. Kromě všech ostatních skupin je přímá služba Rádhárání nejvyšší. Avšak přesto je tu ještě další bod.

Šríla Rúpa Gósvámí - Šrí Rúpa Maňdžarí

Kdo je Rúpa? Rúpa Maňdžarí. Všeobecně je hierarchie v duchovním světě věčná. Nově přicházející mohou zaujmout určité postavení Maňdžarí, asistenta v madhurya-ráse. Vůdcem Maňdžarí je Šrí Rúpa Maňdžarí. Co je zvláštního na skupině Maňdžarí, co nelze najít mezi sakhíemi, přítelkyněmi Krišny? Nejprve je tu Rádhárání, pak skupina Její nejbližší osobní společnice, Lality. Pod Lalitou je Šrí Rúpa Maňdžarí. Jaké je jedinečné postavení následovníků Šrí Rúpy? Nově příchozí mohou dosáhnout této pozice. Musíme zvážit co nejohleduplněji a nejpozorněji, jaká je přednost této třídy Maňdžarí.
Když jsou Rádhá a Góvinda skryti, na osamělém místě, sakhíe, jenž jsou zběhlé v dovednosti tohoto druhu hry, protože jsou dospělejší, tam neradi přicházejí, aby nerušily Jejich důvěrné projevy. Když tam dospělejší sakhíe vstoupí, Rádhá i Góvinda se budou před nimi stydět. A tak jejich přítomnost může způsobit rozruch. Ale mladší dívky tam mohou vstoupit a Rádhá a Góvinda se v jejich přítomnosti nebudou ostýchat. A tak, do tohoto vyššího stádia důvěrných výměn Rádhy a Góvindy, svobodných hrátek Rádhy a Góvindy, tyto Maňdžarí, mladší dívky mohou vstoupit. Nově příchozí mohou postoupit až do třídy Maňdžarí. A Maňdžarí mají tento druh speciální výhody pod vedením Šrí Rúpy Maňdžarí. Takto získávají tu nejlepší výhodu, nejsvatější druh čisté služby, ke kterému nemají přístup ani sakhíe. To najdeme ve skupině Rádhárání. Proto je pozice rúpánugů, následovníků Šrí Rúpy tou nejprospěšnější. To nám bylo dáno Šrí Čaitanjou Maháprabhuem. To nám dal - a to je nejvyšší hranicí našeho štěstí v souvislosti s Krišnou. Pro nás je to nepředvídatelné, nepředstavitelné a nad naši naději, přesto však je tato jemná skupina Šrí Rúpy Maňdžarí, Rúpy Gósvámího, naším cílem.
Tato skupina, sampradája Šrí Čaitanji Maháprabhua je tedy známá jako rúpánuga sampradája. Tam je náš osud a štěstí. Nyní se musíme chovat tak, abychom se z naší pozice přirozeně spojili s touto nejvyšší duchovní koncepcí. Nesmíme dopustit, abychom se uspokojili s něčím nižším než je tento nejvyšší ideál. To by měl být nejvyšší cíl našeho života. A my musíme upravit náš přístup v naší současné pozici.

Duchovní dědictví

Jsme nedospělí. Otec nás opustil a zanechal všechny důležité dokumenty o majetku, který máme zdědit. Jako nezletilí bychom se měli snažit zjistit jaké vlastnictví, jenž je v těchto dokumentech, nám patří. Když dospějeme, pak získáme naše oprávněné dědictví. Dostali jsme rúpánuga šástry, Písma spontánní oddané služby, které nám zde zanechal náš guru, náš ochránce a otec. A když budeme v duchovní linii růst více a více, objevíme co je naším cílem, jaké je naše skutečné bohatství. Musíme to nalézt. Musíme to mít. Je to v těchto dokumentech. Je to naše. To je naše postavení. Jsme nedospělí, avšak musíme dospět a žádat o službu, kterou nám určili naši ochránci.
Oddaný: Odvoláváme se na vás. Myslíme si, že v nepřítomnosti našeho otce dosadil soud ochránce, aby na nás dohlížel a reguloval naše dědictví.
Šríla Šrídhar Mahárádž: To není moje. Je to vlastnictví mého gurudévy. A Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda vám dal návod. Rozdal klíč široko daleko a dal návod: "S tímto klíčem otevřte železnou pokladnici a objevte jak hodnotné ozdoby a klenoty v ní jsou." Samozřejmě, ne každý pochopí, když budeme říkat takovéto věci. Kdo to ocení? Budou říkat: "Ó, to všechno je výplod zmateného mozku. Tito lidé se snaží získat elektřinu z oblohy a přehlížejí tuto hmatatelnou zemi. Jsou jako ptáci cataka." Rúpa Gósvámí říká, že existuje druh ptáků známých jako cataka, kteří nikdy nepřijmou ani kapku vody ze země. Jejich povaha je, že kdykoliv chtějí kapku vody, svůj zrak vždy upírají k mrakům. "Jen kapku čisté vody!" - to je jejich volání. A tak čekají, se zobáky namířenými k obloze, k mrakům. Nikdy si však nevezmou ani kapku vody ze země. Naše linie je stejná. Šríla Rúpa Gósvámí popisuje náladu ptáka cataky následujícím způsobem:

Kapka tvé milosti

virachaya mayi dandam dina bandho dayam va
gatir iha na bhavatah kacid anya mamasti
nipatatu sata-koti nirbharam va navambas
tad api kila payodah stuyate catakena

"Můžeš mě potrestat, ó mraku, můžeš mě potrestat. Když uhodí blesk, nepřežiji. Můžeš poslat hrom anebo mi dát vodu. Kolik však budu moci vypít svým malým zobákem? Může přijít příval deště. Ó Pane ubohých, Pane bezmocných, můžeš mi dát kapku Tvé oddanosti anebo mě můžeš potrestat jak se Ti zlíbí." Neustále se modlí o vodu. Mrak ho může okamžitě uspokojit anebo ho vymazat ze země, když na něho sešle blesk. Svou povahou nemá tento pták jinou možnost. A tak Rúpa Gósvámí říká: "Mám stejné postavení jako tento pták. Ó Krišno, můžeš mě zabít, zničit, vymazat ze světa, nebo mě můžeš zachránit jedinou kapkou Své milosti. Nebudu hledat uspokojení v blátě. Je to za mnou, nikdy se nevrátím, abych hledal své štěstí na zemi, ve světském světě. Jsem již rozhodnut udělat to nebo zemřít. Buď dostanu kapku Tvé milosti, nebo se mnou můžeš skoncovat." Takto se Šríla Rúpa Gósvámí modlí, aby Krišnova milost sestoupila jako déšť z mraků, a nejen aby uhasila jeho žízeň, ale aby ho okoupala, uspokojila jeho nejvyšší touhu a naplnila jeho vnitřní potřebu. Proto bychom nikdy neměli své štěstí hledat v bahně; musíme vždy vzhlížet k obloze a modlit se k Šrí guruovi o jeho milost.
Všechna sláva Šrí Guruovi a jeho milosti
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všechny články zveřejněné od založení blogu jsou k nalezení v Archivu článků. Stačí kliknout na odkaz a můžete jimi libovolně procházet. V aktuálních článcích je uvedeno pouze posledních dvacet příspěvků.

s