Všechna  sláva  Šrí  Guruovi  a  Šrí  Gaurangovi

Útěcha domova - Úvod do vnitřního naplnění a jeho uskutečnění (4)

14. března 2011 v 12:44 | Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév–Gósvámí |  Útěcha domova

Zvláštní význam lidského života

Vnitřní sebeuspokojení, které nehledí na současné prostředí světa strastí, je cenným vkladem a blíží se oblasti duše. Skutečná bhakti, oddanost, je ahaituki, bezdůvod­ná. Je svou vlastní příčinou. Je bez příčiny, je sama od sebe. Jak řekl Hegel, realita je sama o sobě. Realita není abstraktní věcí, realita však znamená řád, řád, který existuje sám o sobě. Je anádi a ahaituki, je věčná a nic ji nemůže vytvořit. Bhakti, oddanost, je svou vlastní příčinou. Tyto definice nám byly dány, aby nám pomohly porozumět tomu, co je bhakti. Bhakti není stvořena něčím jiným mimo ni. Je tu věčně. Je jen zahalena a je ji třeba odhalit. Je zde v potenciální podobě. S vnější pomocí se postupně a progresivně projevuje: Je, jako by spala: je třeba ji probudit. Anyabhilasa, karmma, jnana - pomíjivé žádosti a vědomé snahy jak o exploataci, tak i odchod z ní, nebo netečnost, představují obaly, které jí pokrývají. Tyto obaly musíme odstranit a pak se bhakti zjeví v celé své naprosto čisté kráse.

Být příznivě přitahován k vyšší pravdě je velmi vzácné zejména v tomto moderním věku, kdy veškeré úsilí včetně poznání je zcela zaměřeno na exploataci. Poznání, jež také slouží exploataci, vytváří zmatek. Atomová energie a mnoho jiných vědeckých výzkumů působí velké obavy - světu každým okamžikem hrozí zničení. Toto vědecké poznání nás přivedlo do takové situace, že vše může být kdykoli skončeno. Takové poznání je sebevražedné. Šíření tohoto poznání ve světě nás vede k sebezničení, se­bevraždě. Exploatace přináší reakci. Takže přijmeme-li všeobecnou, hromadnou exploataci, pak bude výsledkem pralaya, maha-pralaya, zničení, hromadné zničení. V každém případě - ať už atomovou bombou či jinou přírodní událostí - k pralaya dojde. A poté přijde opět stvoření. Zrození, smrt, zrození, smrt... Každý jednotlivec se znovu zrodí a zemře a celá sluneční soustava se také znovu zrodí a znovu a opět zemře, bez konce.

Máme-li se dostat z této spoutanosti, musíme opustit tuto atmosféru, kterou zažíváme svými smysly. V Bhagavad-gítě a v Upanišadách se též praví: indriyani parany ahur. Naše smysly zaujímají zásadní postavení, neboť bez nich, tj. oka, ucha, nosu, doteku, atd., nám zmizí i celý svět. Jelikož máme smysly, máme i svůj svět. Ve světě zážitků jsou naše smysly nade vše důležité. A nadto - indriyebhyah param manah - uvnitř je mysl. A co je mysl? Je to schopnost v nás, která si volí: "Chci to, nechci ono." Něco máme rádi, a něco jiného neradi. Taková je povaha naší mysli. Je důležitější než smysly, neboť jsem-li myslí nepřítomen, může se stát, že přede mnou jde člověk, ale já řeknu: ,Ó, já jsem si ho nevšiml. Neviděl jsem ho, ani jsem ho nezaslechl. Byl jsem myslí nepřítomen." Mysl je tedy centrem a je důležitější než naše smysly.

Smysly jsou důležitější než vnější svět a mysl je důležitější než smysly, neboť jestliže mysl nevnímá, pak smysly, jež jsou jako mnoho dveří, jsou bezcenné. Manas tu para buddhir - dále je tu další princip, který v nás lze vystopovat. Je to jemný nástroj zvaný rozum, buddhi. A čím se vyznačuje? Mysl řekne: "Vezmu si toto," ale buddhi říká: "Ne, neber, uškodí ti to. Raději si vezmi toto, to ti prospěje." Tato schopnost výběru, rozlišování, to je rozum, vyšší princip v nás. Buddher yah paratas sah - a to, co stojí i nad intelektem, je duše sama.

Tímto způsobem musíme v sobě vyhledávat naše základní složky. Důležitější než vnější svět jsou naše smysly; důležitější než smysly je naše mysl, nad myslí je rozum, intelekt, který je ještě důležitější, jemnější a spolehlivější. Buddher yah paratas sah - nad buddhi, rozumem, existuje ještě něco, a to je duše. A jaká je její povaha? Je jako světlo.

Písma uvádějí tento příklad: za měsíční noci může být na obloze mrak, který zakrývá měsíc. Mrak je však vidět díky svitu měsíce. Vjásadéva, který sestavil Védy, praví, že átma, duše, je jako onen ozařující měsíc. Nebo jako slunce: mrak, který zakryl slunce, je vidět právě díky sluneční záři. Podobně átma je bod světla v nás, a jelikož je v pozadí, jsme schopni vnímat naše mentální ústrojí. Je-li světlo staženo, vše zůstává mrtvé. Mysl, intelekt, schopnost výběru a mnoho dalších ústrojí, skrze něž získaváme vnější poznání, budou bezcenné, jestliže bude ono světlo staženo. Ono světlo je átma, duše, bod paprsku světla, který se zcela liší od všeho, co tu je. Duše je částicí světla a existuje země světla sestávající z duší. I zde existuje
vývoj: ze subjektivní k Nadsubjektivní, z duše k Nadduši, z átma k Paramátma. Tak jako v tomto světě vidíme, že se v materiální existenci následně vyvíjejí éter, vzduch, oheň, voda, zem, kámen, atd., stejně tak v jemnějším světě existuje také vývoj: z intelektu k duši, z duše k Nadduši, dále k Nad-Nadduši, atd. Takto postupuje subjektiv­ní strana k Nekonečnému. Je nadsubjektivní.

Darwin ve své teorii evoluce praví, že vše pochází z hmoty. Říká, že i v lůně je nejprve něco materiálního, co roste, a z onoho růstu hmoty se postupně vyvine také poznání. Obecně řečeno, myslí si, že vědomí pochází z hmoty. V to však stoupenci zjevených pravd nevěří. Praví, že vědomí je nade vše, že vědomí vším proniká. To je subjektivní evoluce. Darwin hovoří o objektivní evoluci, avšak v Písmech védanty se praví, že vše spadá do kategorie subjektivní evoluce. Jako Bishop Berkeley, jeden z evropských filozofů, řekl: "Ne, že by mysl byla ve světě, ale svět je v mysli." Vše spočívá ve sféře vědomí. Vědomí předem předpokládá vše.

Darwinovi přívrženci tvrdí, že na počátku byla zkamenělina. Co je však zkamenělina? Zkamenělina je určitý koncept a ten je částí vědomí. Proto tvrdíme, že vědomí je nejpůvodnější subjekt. Ať označíte za počátek cokoli, ještě předtím existuje vědomí. Jinak není možné tvrdit nic, o ničem. Védské pravdy uvádějí, že Brahman - vše­prostupující neosobní aspekt Absolutního - je zdrojem všech duší a že nad átma, duší, dlí Nadduše, Paramátma. Ve světských světech se veškerý rozvoj odehrává na temné straně. Existuje však také světlá strana: věčný svět s nesčetným množstvím radostných činností, s množstvím vln v oceánu blaženosti a štěstí.

Takto bychom měli chápat, co je v tomto životě naší povinností, jaký zvláštní význam má lidský život a jak jej využít. Existuje velké množství náboženských názorů, ale my, kteří hledáme pravdu, musíme nalézt mezi nimi harmonizující řešení, a z tohoto důvodu musíme projít určitým srovnávacím studiem.

V Písmech se praví, že bychom neměli snadno měnit svoje postavení. Například velitel řekne své armádě: "Neměňte své pozice. Raději zemřete, abyste je udrželi." Avšak když přijde možnost jít dál, řekne: "Běžte vpřed." Podobně šástry, Písma, říkají: "Kdekoli jste se narodili podle své předchozí karmy, kdekoli jste se octli, nesnažte se odejít, neboť byste mohli poklesnout." Když však přijde vhodná příležitost, nabádají: "Kráčejte vpřed k Absolutnímu! Běžte dál, udělejte pokrok." V Bhagavad-gítě proto stojí: "Nevzdávejte se snadno svého současného postavení, jehož jste dosáhli svými předchozími činy - to raději v tomto postavení zemřete!" Poté však znovu Kršna praví:

sarva-dharman parityajya
mam ekam saranam vraja
(Bg. 18.66)

"Když dostanete příležitost postoupit k Centru, musíte to udělat za každou cenu." To je metoda revoluční. Existuje konstituční metoda a metoda revoluční. Revoluční metodou se riskuje vše a kráčí se vpřed k centrální pravdě. A jelikož tento lidský život k tomu poskytuje nejlepší příležitost, uděláme pro to vše, co je nezbytné.

Pouze v lidském životě máte skutečně praktickou možnost rozlišování a rozhodování. Ztratíte-li tuto pozici a dostanete se do zvířecího či rostlinného života, nikdo neví, kdy se znovu vrátíte zpět a budete schopni nezávislého a svobodného rozhodování. Proto je tento lidský život nejdůležitější a vy byste jej neměli zneužít pouze v činnostech života zvířecího: ahara, nidra, bhaya, maithuna - jíst, spát, strachovat se a oddávat se smyslovým požitkům", neboť ty můžete mít všude. Ať už se stanete zví­řetem nebo čímkoli jiným - ptákem, červem, hmyzem, atd. - dostane se vám všech těchto požitků. Avšak možnost zušlechťovat duši prostřednictvím náboženství, pro­střednictvím vaší skutečné. funkce, tuto možnost nedostanete nikde jinde než v lidské formě života. Ve společnosti světců lze o tomto všem hovořit. Tímto způso­bem můžete pokročit a dojít vysvobození. Jestliže však nevyužijete této šance, jež vám dává toto lidské zrození, je to jako byste páchali sebevraždu, či dokonce více než to. Sebevraždu páchá ten, kdo dostal příležitost lidského zrození, a přitom si není schopen dostatečně pomoci v úsilí o úplné vysvobození.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všechny články zveřejněné od založení blogu jsou k nalezení v Archivu článků. Stačí kliknout na odkaz a můžete jimi libovolně procházet. V aktuálních článcích je uvedeno pouze posledních dvacet příspěvků.

s